Přečtěte si náš blog

Může fyzická aktivita zlepšit naše kognitivní schopnosti?

20. dubna 2015
Myzická aktivita

Často se říká - v zdravém těle, zdravý duch. Skutečně má však fyzické cvičení blahodárný vliv nejen na naše svaly, ale i na náš mozek? Výzkumy z posledních let ukazují, že ano. Ale pozor! Při rychlém sprintu nebo při zvedání těžkých činek si mozkové závity rozhodně neposílíte. Pokud chcete udělat něco pro svůj mozek, zkuste raději jogging na delší trať, plavání nebo jiný vytrvalostní sport. Vědci totiž zjistili, že pozitivní vliv má na náš mozek především aerobní cvičení, tedy takové cvičení, které je se střední intenzitou prováděno po delší dobu. Naopak anaerobní cvičení, jako je právě posilování nebo sprint, při kterém je potřeba vyvinout vysoký výkon za krátkou dobu, na náš mozek pozitivní vliv patrně nemá. A které kognitivní schopnosti si můžete díky fyzickému cvičení posílit? Většina výzkumů ukazuje, že fyzická aktivita má největší vliv na zlepšení našich exekutivních funkcí. Další studie pak naznačují, že by fyzické cvičení mohlo vést i k částečnému zlepšení naší pracovní a prostorové paměti.

Prospívá však fyzické cvičení všem věkovým skupinám? Výzkumy ukazují, že ano. V několika studiích bylo například zjištěno, že žáci, kteří více cvičili, byli ve škole v průměru úspěšnější než žáci, kteří měli méně fyzické aktivity. To, že fyzické cvičení prospívá i lidem ve středním věku, pak ukázal například výzkum finských vědců z roku 2014. Ti zjistili, že lidé, kteří ve středním věku cvičili alespoň dvakrát týdně, měli nižší riziko vzniku demence, než lidé, kteří byli méně aktivní. Podle Francesca Sofi a jeho kolegů, kteří v roce 2011 provedli rozsáhlou analýzu dosavadních studií, pak pravidelné fyzické cvičení může ve stáří snížit riziko zhoršení kognitivních funkcí téměř až o 40 %.

Fyzická aktivita je tedy rozhodně důležitá nejen pro naše svaly, ale i pro náš mozek. Takže až dnes dokončíte svůj Mentem trénink, běžte si třeba zaběhat do parku nebo zaplavat:)

  přečteno 16057×
Začít trénovat svůj mozek Zpět na výpis
Mgr. Luboš Brabenec
Psycholog a absolvent Fakulty sociálních studií MU v Brně. V rámci sdružení Práh se podílel na kognitivním tréninku na psychiatrickém oddělení v Bohunicích a nyní pracuje jako poradce v Internetové poradně Katedry psychologie FSS MU. K jeho zájmům patří právě výzkum kognitivních funkcí, momentálně se pak podílí na výzkumném projektu ve spolupráci s Goldsmiths, University of London. V současné době také spolupracuje s několika seniorskými organizacemi, pro které pořádá přednášky o paměti.

Podobné články

Senioři

Je obtížné definovat stáří. Jak řekl André Maurois:

" Stárnutí není nic jiného než zlozvyk, na který opravdu zaměstnaný člověk nemá čas. "

Faktem je, že stáří je svým způsobem relativní pojem. Existují mladí lidé, kteří jsou "staří", a staří lidé, pro které je jejich věk jen číslem na papíře. Cítí se stále mladí.

Na stáří se můžeme dívat ze dvou hledisek. Existuje fyziologické stáří a stáří psychické, nebo chcete-li mentální stáří. V psychologii pro to existuje termín: mentální věk.

Kdy přesně nastupuje stáří, není možné přesně určit. Z fyziologického hlediska se jedná o změny uvnitř organismu, kdy dochází k postupnému a vysoce individuálnímu oslabení funkčnosti částí těla a orgánů. Dochází také k postupnému oslabování inmunity a člověk je náchylnější k nemocem. Tento stav však u každého člověka nastupuje různě, u někoho dříve, u jiných později.

K poklesu fyziologických funkcí můžeme přiřadit i změny ve funci a struktuře mozku, které fyziologické stáří provázejí. S tím souvisejí i změny v kognitivních procesech, které jsou dány z části i změnami funkce smyslových orgánů (zrak, sluch). Dochází ke změnám psychických funkcí, jako je například snížená schopnost soustředění, změna paměti (především v oblastech zamapatování a opětovného vybavení si), představivosti i myšlení, které ztrácí zejména na plynulosti.

Podobně jak je tomu s tréninkem fyzických schopností, funguje i trénink mysli. Je známo, že pravidelný pohyb v průběhu života prodlužuje otimální funkčnost tělesných orgánů a systémů, od srdce a cévní soustavy (např. posilování srdečního svalu, prevence hypertenze), přes matabolismus (prevence cukrovky), pohybový aparát (posilování svalů) a dalších, až po posilování optimálního výkonu mozku (díky zvýšení přísunu kyslíku) a mozkových funkcí. Mentální funkce můžeme trénovat podobně jako svaly. Kognitivní trénink je doporučován při léčbě lehkých a středních poruch mentální výkonnosti. Nedávné studie prokázaly, že díky kognitivnímu tréninku došlo ke zlepšení dílčích kognitivních funkcí o statisticky významné desítky procent.

Kognitivní trénink zahrnuje širokou škálu různých činností. V poslední době se do povědomí veřejnosti dostává možnost kongitivního tréninku na PC, který je v této oblasti významným pomocníkem. Jeho výhodou je, že jej můžete provádět v pohodlí domova, a je pojat spíše jako forma zábavy. Tréninkem mysli dochází ke zlepšení celkové kvalitě života i u starších lidí. Ač ve stáří dochází jak již bylo výše uvedeno k určitým změnám ve struktuře mozku, přesto, díky vysoké plasticitě nervové soustavy, která přetrvává až do vysokého věku, se mohou tvořit neurony (mozkové buňky) nové. Tréninkem mentálních dovedností dochází také ke posilování spojů v příslušné mozkové oblasti, která je za danou funkci zodpovědná.

Stáří nemusí nutně znamenat pasivitu a rezignaci. Je to období, kdy můžeme být stále aktivní, jak díky fyzickému tak i díky psychickému tréninku. Díky posilování tělesné i mentální výkonnosti nemusíme nutně zahazovat toto období "do koše". Zlepšení kvality života ve stáří může být podkladem pro mnohé, co jsme za svůj dosavadní život ještě neuskutečnili.

" Krásní mladí lidé jsou hříčkou přírody, ale krásní staří lidé jsou umělecká díla "

– Johan Wolfgang von Goethe

Paměť

je schopnost přijímat, uchovávat a vybavovat si informace. Souvisí úzce s nervovou soustavou, i když zatím nebyl zcela vysvětlen její fyziologický mechanismus. Jsou známa mozková centra související s určitými typy paměti – hippokampus, amygdala, mozeček, atd., více.

Podle délky uchovávání informací se dělí na krátkodobou, střednědobou a dlouhodobou. Podle typu vstupní informace dále na: hmatovou, sluchovou, vizuální, chuťovou a čichovou.

Dále známe druhy paměti např.

deklarativní – obsahuje informace, které jsou dostupné znovuvybavení si. Ta se dále dělí na sémantickou (slovní) a procedurální (ucelené zkušenosti a zážitky), nedeklarativní – obsah nelze přímo verbalizovat, jedná se především o nabyté dovednosti.

Základní paměťový proces zahrnuje

vštípení – ukládání informací do paměti, podržení – uchování těchto informací po určitou dobu a vybavování – vyvolání těchto podržených informací z paměti.

K paměti se též váže zapomínání, tj. vyhasnutí nervových spojení souvisejících s podržením informace.

"Na jedné straně máme tak dobrou paměť, že příteli do nejmenších podrobností vypravujeme příhodu, která nás potkala a na druhé straně si nevzpomeneme, kolikrát už jsme mu ji vyprávěli."

– Francois de la Rochefoucauld

Kofein během učení zlepšuje paměť

Kofein můžeme nalézt v mnoha formách. Ať už je to černý čaj, čokoláda s vysokým obsahem kakaa nebo káva, velmi oblíbený povzbuzovací nápoj. Mnoho lidí pije kávu při snídani právě kvůli obsahu kofeinu, aby tím docílili lepšího a rychlejšího probuzení. Věděli jste však, že kofein také pomáhá zlepšit paměť?

O účincích kofeinu na lidský organismus existuje mnoho různých studií. Některé chválí vysoký obsah antioxidantů, jež přispívají k prevenci vzniku různých onemocnění. Jiné zase naráží právě na její špatné vlastnosti v případě vysoké konzumace.

Správná dávka kofeinu

Vědci z univerzity v Kalifornii požádali vzorek dvou stovek dospělých osob, aby se zúčastnily jejich experimentu. Ten spočíval v pozorování náhodných obrazů. Pár minut poté dostala část zkoumaných kávu s obsahem 200 mg kofeinu, druhá polovina užila pouze placebo. Následující den měli všichni zkoumaní pozorovat obrazy předchozího dne. Jejich úkol byl určit, zda jsou obrazy zcela jiné, stejné či pouze podobné.

Skupina osob, která užila placebo, dokázala pouze rozeznat, zda fotografie již někdy viděli, či nikoliv. Zda jsou stejné či podobné těm z předchozího dne, už určit nedokázali. Avšak skupina, která dostala dávku kofeinu, dokázala ve většině případů také určit, zda jsou stejné nebo aspoň podobné jako předchozí den.

Poté vědci zkusili dávku kofeinu zvětšit. To se ale neosvědčilo. Lidé byli spíše nervózní a trpěli bolestmi hlavy. Není tudíž dobré pít velké množství kávy. Její účinky by byly spíše opačné a nepřinesly by kýžený efekt.

Výsledky této i dalších studií tedy můžeme shrnout následovně: při optimální dávce kofeinu jsou pozitivně ovlivněny naše kognitivní funkce - paměť, pozornost a koncentrace.

Káva pomáhá. Může i škodit

Pití kávy je velikou tradicí – málokdo si bez ní umí představit své ráno i pracovní den. Mnoho lidí však netuší, že kvalitní káva pomáhá snižovat riziko Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby. Dále taky pomáhá snižovat riziko vzniku široké škály poruch nálad – například deprese.

Pokud se tedy rozhodnete dopovat při učení kávou, neměli byste to s ní nijak přehánět. Uvedená dávka, kterou dostali studenti při testu, odpovídá přibližně dvěma šálkům espressa. Větší množství už navozuje stavy úzkosti, nervozity a také bolesti hlavy.

Dalším problémem, který může při zvýšené konzumaci nastat, je nespavost. Proto se nedoporučuje pití kávy v odpoledních a večerních hodinách – neplánujete-li sedět nad učebnicí celou noc.

Zdroje:

www.nature.com/neuro/journal/v17/n2/full/nn.3623.html cs.medlicker.com/1093-kava-a-zdravi onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1468-1331.2002.00421.x/full onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/ana.10277/abstract

Tréninkem lze oddálit zhoršování kognitivních funkcí

V současné době neustále roste počet lidí s neurodegenerativními onemocněními (dříve nazývanými také demence). Tenhle trend úzce souvisí se stárnutím populace, kdy se v populaci zvyšuje procento lidí ve věku nad 65 let. Pričemž lidi nad 65 let mají asi 5% riziko vzniku jedné z forem neurodegenrativního onemocnění, ve věku nad 80 let se tato pravděpodobnost zvyšuje až zhruba na 25%. Kognitivní deficit, kterí se s těmito diagnozami spojuje vede k omezení samostatnosti pacienta a zvýšené spotřebě zdravotnické péče. Proto se v poslední době směřuje hodně energie a také peněz do studia kognitivního tréninku u starší populace. Výzkumů, které sledovali vlyv tréninku u seniorů již prokázali, že trénink zlepšuje kognitivní fukcne, informace o tom jak dlouho tento efekt vydrží a také jaký dopad má na každodenní fungování a samostatnost člověka byly vzácné. Nedávno byly publikovány výsledky jedné z nejnovějších a nejrozsáhlejších studií, které poskytují i tyto údaje.

Americká studie ACTIVE (The Advanced Cognitive Training for Independent and Vital Elderly) tak odstartovala v roce 1999 s cílem zjistit vlyv kognitivního tréninku na kogn.výkon a denní fungování u seniorů. Do studie se přihlásilo téměř 3000 zdravých dobrovolníků s průměrným věkem 74 let. Absolvovali 10 tréninkových sezení v průběhu 5 až 6 týdnů. Jedni pro trénink paměti, další trénovali rychlost zpracovávání a třetí skupina účastníků se věnovala tréninku usuzování. U některých pak po 11 a 35 měsících následovaly 4 opakovací sezení. Tyto tři domény tréniku nebyly vybrány náhodně. S věkem nejvíce ze všech slábnou a zároveň významných způsobem ovlivňují samostatnost člověka.

Měření výkonu v kognitivního výkonu bylo provedeno před tréninkem, pak těsně po, po 1 roce, po 2,3,5, a nakonec po 10 letech. Trénink usuzování a rychlosti zpracování vedl k vyššímu výkonu i po deseti letech. V případě paměťového tréninku zlepšení vydrželo "jenom" 5 let. Účastníci všech skupin včetně "pamatovací" zaznamenali jisté snížení schopnosti provádět běžné denní aktivity, jako nakupování a práce s penězi, péče o děti nebo domácí mazlíčky a pod. Ale ti kteří trénovali, na tom byly líp jak jejich protějšky z kontrolní skupiny.

Trénink může tedy podle výsledků této studie, oddálit úpadek kognitivních funkcí a znížení samostatnosti u starší populace.