Genetika a mentální výkon

Podobné články

Děti a dospívající

" Je úžasné, co děti dokáží, když jim k tomu dáme příležitost. "

– Linda Dobson

Děti jsou z vývojového hlediska nejrozlišnější skupinou populace. Během docela krátké doby, v rozmezí 0-15 let dochází v porovnání s ostatními životními dekádami, k poměrně prudkému a zásadnímu vývoji jedince. Jaký tento vývoj je, určuje potom celý jeho další život. Věková hranice, kdy jsme a nejsme ještě dětmi není daná věkem 15 let, to je spíše stanoveno pro snadnější orientaci. 15. rok je v našem státě hranice daná zákonem, kdy začíná trestně právní odpovědnost. Dospívající dostávají tento rok občanský průkaz. Tato pomyslná hranice dospělosti je však stanovena uměle. V dnešní době dospívající dozrávají celkově poměrně později, než tomu bylo například před sto a více lety. Díky lepší výživě sice fyzicky dozrávají dříve, než dříve :-) ale psychosociální dospělost se naproti tomu posunuje věkově výš. Děti jsou tak déle dětmi. Abychom nekřivdili mládeži, dospívajícím trvá déle, než jsou schopni se zcela postavit na vlastní nohy. Říká se, že nejsou ani dětmi, ale ani ještě dospělými.

Oproti tomu, v dnešní době tolik bohaté na podněty, informace a výdobytky moderní techniky, důrazu kladenému na výkon, jsou dnešní děti jaksi "inteligentnější", než tomu v porovnání ve stejném věku u dřívěji narozených generacích. Odborné studie pokukazují na lepší výkony dnešních dětí v inteligenčních testech, než tomu bylo řekněme o 40 let dříve, proto se inteligenční a jiné testy neustále vyvíjejí a přizpůsobujií se požadavkům moderní doby. Možná, a to je docela škoda, je tento trend příznivější na úkor vývoje jiných důležitých vlastností osobnosti, jako jsou například emocionální a morální vývoj, a jiné, než materiální hodnoty.

Nicméně, využijme dnešní dobu a možnosti, které máme a věnujme se nyní výkonům v poznávacích, tedy kognitivních oblastech.

Postavte vedle sebe 3 leté dítě a 7 leté dítě. Oboje spadají do katergorie děti, ale všichni vidíme, jak výrazný kognitivního posunu během 5 let díte doshálo. Vývoj kognitivních schopností u dětí je velmi složitý a má svoje zákonité etapy. Zájemce o tuto problematiku odkazujeme buď na odbornou literaturu, či o totmo tématu pojednáme na tomto webu jindy.

Zhodnotíme-li stav dnešního českého školství, oproti minulosti se zde objevilo ve vzdělávání dětí mnoho nového. Nicméně není to prioritní resort, a proto je ve školství stále málo peněz k tomu, aby byli všichni učitelé dále odborně a moderně vzděláváni s ohledem na vývoj moderních vzdělávacích metod, a mnoho mladých učitelů svůj obor opuští, aby našli lépe placené místo. Je tedy otázkou, zda je ve všech školách dostatek prostoru vyhovět individuálním kognitivním nárokům a požadavkům všech žáků a studentů. Pomineme-li specializované školy, zaměřené na rozvoj toho či onoho talentu (školy s rozšířenou výukou cizího jazyka., tvůrčích či matematicko-logických dovedností), často soukromého zaměření, je tu stále velké množství škol státních.

Díky značnému zkvalitnění stravy v posledních desetiletích, dostává mozek našich dětí větší přísun vitamínů a látek potřebných pro optimální rozvoj vrozených dispozic a schopností, včetně těch mentálních. Otázkou ale je, nakolik mají děti a dospívající ve škole možnost tyto dispozice optimálně rozvinout.

" Jestliže neumíš, naučíme tě, jestliže nemůžeš, pomůžeme ti, jestliže nechceš, nepotřebujeme tě. "

– Jan Werich

Trendem dnešní doby jsou počítače a počítačové hry. Ne všechny děti a mládež mají ale tu motivaci svůj vrozený potenciál dále rozvíjet. Často je k tomu nikdo nevede, byť třeba jen proto, že neví o možnostech, kteréexistují. Počítač a internet má dnes obrovskou výhodu v tom, že je na každé škole a takřka v každé domácnosti. Je tedy relativně snadno dostupný. A levný. A s tím i možnost tréninku vlastních schopností a dovedností.

Komerčně je mezi dětmi a mláděží rozšířeno mnoho her, které sice osobnost nějakým způsobem stimulují, otázkou ale je, zda je vždy k jejich vlastnímu dobru a rozvoji. Je spousta mladých lidí, kteří nevědí sami, jak by svůj volný čas využili.

Díky tréninku kognitivních schopností mohou děti ve škole dosáhnout ve škole lepších výkonů, a to zejména díky tomu, že Mentem trénink je pojat formou hry a zábavy. Místo toho, aby se ve škole předháněli, kdo vykouří více cigaret, mohou se přehánět v tom, kdo dosál v jaké hře lepších výsledků.

Tak do toho! :-)

" Váš život, čas a mozek by měl patřit vám a ne nějaké instituci. "

– Grace Llewellyn

Široká veřejnost

" Pole jakkoli úrodné přece bez obdělání úrodu přinášet nemůže. "

– Marcus Tullius Cicero

" Nestačí vědět, vědění se musí použít. "

– J.W. Goethe

" Nebojte se jít pomalu. Je to lepší, než zůstat stát na místě. "

čínské přísloví

Každý, bez ohledu na věk, vzdělání nebo status, v sobě nosí určitý potenciál. Je to jakýsi rezervoár toho, co bychom všechno mohli dokázat, kdybychom k tomu měli příslušné podmínky. Jak ho rozvíjet k našemu prospěchu. Tento potenciál se týká všech oblastí našeho života – smysluplného bytí, prožívání, řešení problémů, dosahování cílů, a dalších, na které si jen vzpomenete. Každý z nás se narodil s určitou genetickou výbavou, která se rozvíjí ruku v ruce s prostředím a podněty, které nás obklopují. Ne vždy nám dává aktuální prostředí ale možnost využít všechny naše vlohy, už třeba jenom proto, že nám chybí určité, ty správné podněty. Kdo chce pracovat na svém vnitřním životě, může vyhledat třeba pomoc psychologa. Kdo chce pracovat na své fyzické výkonnosti, věnuje se různým sportům. Kdo chce rozvíjet svou mentální výkonnost, může trénovat s online projektem Mentem.

Zlepšení vaší mentální výkonnosti se odrazí v mnoha oblastech vašeho života. Podobně jako fyzické cvičení vám přinese lepší fyzickou pohyblivost, důvěru ve své tělo, a díky vylučovaným endorfinům i příjemné pocity, trénink mysli pro vás bude mít podobný přínos. Pomůže vám více rozvíjet a důvěřovat svým kognitivním schopnostem, což se odrazí jak v každodenní činnosti, tak i v profesionálním životě. Navíc je veden formou her, takže to pro vás bude spíše zábava a ještě u toho budete zdokonalovat svou mysl. A možná, že dojdete i k obzorům, o kterých jste před tím neměli ani tušení.

Tréninkem lze oddálit zhoršování kognitivních funkcí

V současné době neustále roste počet lidí s neurodegenerativními onemocněními (dříve nazývanými také demence). Tenhle trend úzce souvisí se stárnutím populace, kdy se v populaci zvyšuje procento lidí ve věku nad 65 let. Pričemž lidi nad 65 let mají asi 5% riziko vzniku jedné z forem neurodegenrativního onemocnění, ve věku nad 80 let se tato pravděpodobnost zvyšuje až zhruba na 25%. Kognitivní deficit, kterí se s těmito diagnozami spojuje vede k omezení samostatnosti pacienta a zvýšené spotřebě zdravotnické péče. Proto se v poslední době směřuje hodně energie a také peněz do studia kognitivního tréninku u starší populace. Výzkumů, které sledovali vlyv tréninku u seniorů již prokázali, že trénink zlepšuje kognitivní fukcne, informace o tom jak dlouho tento efekt vydrží a také jaký dopad má na každodenní fungování a samostatnost člověka byly vzácné. Nedávno byly publikovány výsledky jedné z nejnovějších a nejrozsáhlejších studií, které poskytují i tyto údaje.

Americká studie ACTIVE (The Advanced Cognitive Training for Independent and Vital Elderly) tak odstartovala v roce 1999 s cílem zjistit vlyv kognitivního tréninku na kogn.výkon a denní fungování u seniorů. Do studie se přihlásilo téměř 3000 zdravých dobrovolníků s průměrným věkem 74 let. Absolvovali 10 tréninkových sezení v průběhu 5 až 6 týdnů. Jedni pro trénink paměti, další trénovali rychlost zpracovávání a třetí skupina účastníků se věnovala tréninku usuzování. U některých pak po 11 a 35 měsících následovaly 4 opakovací sezení. Tyto tři domény tréniku nebyly vybrány náhodně. S věkem nejvíce ze všech slábnou a zároveň významných způsobem ovlivňují samostatnost člověka.

Měření výkonu v kognitivního výkonu bylo provedeno před tréninkem, pak těsně po, po 1 roce, po 2,3,5, a nakonec po 10 letech. Trénink usuzování a rychlosti zpracování vedl k vyššímu výkonu i po deseti letech. V případě paměťového tréninku zlepšení vydrželo "jenom" 5 let. Účastníci všech skupin včetně "pamatovací" zaznamenali jisté snížení schopnosti provádět běžné denní aktivity, jako nakupování a práce s penězi, péče o děti nebo domácí mazlíčky a pod. Ale ti kteří trénovali, na tom byly líp jak jejich protějšky z kontrolní skupiny.

Trénink může tedy podle výsledků této studie, oddálit úpadek kognitivních funkcí a znížení samostatnosti u starší populace.

Trénink těla, trénink mysli

" Mít dobrou mysl nestačí. Hlavní je používat ji. "

– Marcus Tullius Cicero

" Mysl je trochu jako zahrada. Když jí nedodáváme výživu a nekultivujeme ji, zaroste plevelem. "

– neznámý autor

Dnešní doba má jeden typický rys: jsme společností vedeni ke konzumnímu životu. K vnější formě, k majetku, vnější kráse a vnějšímu bohatství. Když si položíme otázku, jak vypadá spokojený člověk, většinou nás napadne ten, kdo má krásný účes, dokonalý make-up, kvalitní, nejlépe značkové oblečení, a v neposlední řadě krásné tělo. Dnes a denně utrácíme spoustu peněz za krásné věci a věci, které nás samy krásnými učiní. Drahá (a krásná) auta, krásné domy, kvalitní přípravky, které nás zkrášlí, krémy, dekorativní kosmetika, parfémy, oblečení, boty, zubní pasty, kosmetické zákroky a operace. Chodíme do fittness center, solárních studií, apod.

Krása samozřejmě není nic špatného, je příjemné dívat se na krásné věci, krásnými věcmi se obklopovat a sami krásnými být. Je přirozené, že se snažíme všemožně svou krásu a atraktivitu všemožně udržet. Kdo by se nechtěl líbit ostatním?

Cvičením k vyšší kvalitě života

Fyzická krása, krása těla má ale i jiný důležitý význam. Optimální a pravidelný fyzický trénink z medicínského hlediska působí pozitivně i na kvalitu života. Cítíme se lépe, jelikož pohyb v kombinaci se správnou životosprávou a racionální stravou omezují výskyt mnoha civilizačních onemocnění. Od obezity, přes choroby srdce a cév, až po pohybového ústrojí.

Nezapomínáte ale na mysl?

Často jsme však zaměřeni na svoje tělo tolik, že zapomínáme na druhou podstatnou složku našeho života: duši a mysl. Vědecky bylo opakovaně prokázáno, že podobně, jak trénujeme svaly fyzického těla, můžeme trénovat a posilovat a rozvíjet také náš mozek, přesněji řečeno naši mysl, jednotlivé její složky.

Současná společnost umožňuje člověku vést v podstatě pohodlný život, spoustu věcí za nás dnes obstarají přístroje. Kromě toho, že za nás obstarají fyzicky náročné práce, ulehčují nám i vykonávání složitých myšlenkových činností. Na počítání máme kalkulačku, její velký bratr počítač nám pomocí různých programů umožňí spočítat náročné vzorce a algoritmy v různých oborech a vědních disciplínách, GPS nás navede kam potřebujeme, a jistě sami najdete mnoho dalších. Každá profese má svá specifika, ale obecné počty a myšlenkové schopnosti, potřebuje ke každodennímu životu každý z nás.

Budeme-li se ale v životě spoléhat pouze na to, co za nás udělají stroje, naše svaly zakrní. Naší povinností potom bude už jen ráno vstát z postele, udělat několik nezbytných kroků, abychom došli do auta, z auta do kanceláře ke stolu, na oběd, do kanceláře, do auta, a nejlépe doma opět k PC, a tři kroky k televizi. Odměnou nám bude obezita, úbytek svalové hmoty, a když se k tomu přidá ještě nezdravá strava či kouření, na civilizační nemoci je zaděláno. Obezita, cukrovka, vysoký krevní tlak, to jsou ty nejznámější. Každý lékaž vám řekne, že pohyb a přiměřené pravidelné zatěžování svalů vede nejen k tělesné, ale i duševní svěžesti a prodloužení života. Budeme-li své schopnosti používat na to, k čemu jsou, budeme-li je trénovat, ony nás potom budou odměňovat.

Mysl můžete trénovat stejně jako své tělo

Totéž se týká i naší mysli. Nebudeme-li ji trénovat, posilovat její jednotlivé složky, zvlášť či komplexně, mysl „usne“, a její výkonnost bude pramalá. Staneme se pouze pasivními konzumenty toho, co nám společnost nabídne. Jaká potom bude kvalita našeho života? Každý z nás byl zrozen s určitými schopnostmi a potenciálem, který by mohl v životě realizovat, v nejlepším případě můžeme mluvit o seberealizaci. Seberealizace nám umožní žít skutečně kvalitní a spokojený život. Nebudeme již jen pasivními konzumenty, ale budeme se aktivně podílet na tvorbě svého života a svého nejbližšího či širšího okolí.

Sami určitě ve svém životě znáte mnoho lidí, kteří, byť jsou již vyššího věku, jsou stále mentálně výkonní, lidově řečeno duševně svěží. Povšimněte si například herců, kteří svou paměť trénují celý život až do vysokého věku. Podobně jsou na tom namátkou například vědečtí, výzkumní, či pedagogičtí pracovníci, lékaři, a mnoho dalších.

Oproti tomu existuje spousta tzv. „starých mladých“, tj. lidí, kteří ač je jim relativně málo let, jsou žijící „mrtvoly“. Jejich duševní výkonnost je, oproti jejich vrozenému potenciálu, nízká. Většinou je na vině právě slabé využívání svých mentálních schopností.

Je to velká škoda vidět, kolik lidí jen tak zahodí svůj život. Kolik lidí nevyužije svého vrozeného potenciálu k realizaci svých snů, životních cílů. Kolik lidí se nechá ovlivňovat konzumním životem namísto toho, aby sami tvořili a realizovali svůj vrozený potenciál.

Změňte přístup ke své mysli, budete se cítit lépe!

Trénink mysli, který vám nabízí projekt Mentem je vytvořen tak, aby vám pomohl tuto stránku vašeho života trénovat, a pomoci vám ke zkvalitnění vašeho mentálního výkonu. Je tady proto, aby vám pomohl nezakrnět. Aby vám pomohl udržet svůj mentální výkon na vysoké úrovni a vy si tak mohli svého života užíat plnými doušky. Dopřejte si to, stojí to za to!

Přečtěte si náš blog