Přečtěte si náš blog

Mozek a pohyb

11. října 2014
Mozek a pohyb

Současný způsob života podporuje pohybovou pasivitu. Mnoho zaměstnání nás na 8 a více hodin upoutá za psací stůl. Auto nás doveze, kam potřebujeme. Chodíme minimálně. Mnohdy ani nemáme čas kvůli veškeré té práci se pořádně protáhnout a zacvičit si.

Přitom je to tak důležité. Pohyb se spojuje s fyzickou a duševní svěžestí. Nejpřirozenějším a nejzdravějším pohybem je chůze. Tvrzení, že i při chůzi se posilují svaly, se nám může zdát úsměvné. Ale vezměte v úvahu, jak dlouho trvá dítěti, než si vybuduje od narození takovou svalovou hmotu, aby mohlo samostatně sedět, potom klečet a nakonec se postavit a udělat první krůček. K tomu je potřeba postupný vývoj a posilování specifických svalových skupin. Od narození k prvnímu kroku to lidskému mláděti trvá průměrně něco málo víc než jeden rok. Od té doby, ovšem, posiluje svou svalovou soustavu kontinuálně až do dospělosti. Pouze dojde-li k úrazu, jenž nás upoutá dlouhodobě na lůžko, svaly atrofují a my potom na rehabilitaci poznáváme, jak obtížné je svalovou hmotu znovu vybudovat.

Je známo, že pravidelný a přiměřený pohyb posiluje nejen svaly, ale má také blahodárné účinky na srdce, oběhovou soustavu a v neposlední řadě i mozek.

Pocit pevnosti a obratnosti našeho těla nám zvyšuje pocit sebedůvěry a sebevědomí. Kromě toho pohyb pomáhá odbourávat stresové hormony. Pohyb zaměstnává jiné mozkové okruhy.

Co se děje s mozkem při fyzické námaze? Mozek je při fyzické námaze především více prokrvován a okysličován. To vede ke zvýšení bystrosti a pozornosti. A kromě toho také k obnově a vzniku nových nervových buněk. Díky tomu se zlepšuje paměť a učení se novým věcem. Známý je také fakt, že během fyzické námahy jsou produkovány látky zvané endorfiny, zvané také hormonoy štěstí. Endorfiny pro svou podobnost s účinky morfinu, „endogení morfin“, tedy vnitřní, produkovaný vlastním tělem. Váží se na opioidní receptory a tím blokují přenos signálů bolesti. Uklidňují a vyvolávají pocity euforie. Pomáhají tak překonat zátěž.

Při pohybu mozek uvolňuje také další látky, například dopamin či serotonin. Dopamin je produkován v centru, které souvisí s odměňováním, libých pocitů a smíchu. Serotonin je znám jako neurotransmiter dobré nálady, protože jeho hladina má vliv na to, jak se cítíme. Nízké hladiny serotoninu mohou způsobit pocity smutku a úzkosti.

Ti, kteří nemají čas na cvičení, si budou muset dřív nebo později najít čas na nemoc.

– Edward Stanley

  přečteno 23279×
Začít trénovat svůj mozek Zpět na výpis
Mgr. Ivana Jakubeková
Psycholožka, terapeutka. Absolvovala jednooborovou psychologii na FF MU v Brně. Mezi její další odborné vzdělání patří psychoterapeutický výcvik, kurzy a praxe v oblasti klinické psychologie a psychodiagnostiky. Osm let pracovala v Krizovém centru pro děti. V současné době pracuje v Pedagogicko-psychologické poradně a provozuje soukromou psychologickou praxi.

Podobné články

Trénink těla, trénink mysli

" Mít dobrou mysl nestačí. Hlavní je používat ji. "

– Marcus Tullius Cicero

" Mysl je trochu jako zahrada. Když jí nedodáváme výživu a nekultivujeme ji, zaroste plevelem. "

– neznámý autor

Dnešní doba má jeden typický rys: jsme společností vedeni ke konzumnímu životu. K vnější formě, k majetku, vnější kráse a vnějšímu bohatství. Když si položíme otázku, jak vypadá spokojený člověk, většinou nás napadne ten, kdo má krásný účes, dokonalý make-up, kvalitní, nejlépe značkové oblečení, a v neposlední řadě krásné tělo. Dnes a denně utrácíme spoustu peněz za krásné věci a věci, které nás samy krásnými učiní. Drahá (a krásná) auta, krásné domy, kvalitní přípravky, které nás zkrášlí, krémy, dekorativní kosmetika, parfémy, oblečení, boty, zubní pasty, kosmetické zákroky a operace. Chodíme do fittness center, solárních studií, apod.

Krása samozřejmě není nic špatného, je příjemné dívat se na krásné věci, krásnými věcmi se obklopovat a sami krásnými být. Je přirozené, že se snažíme všemožně svou krásu a atraktivitu všemožně udržet. Kdo by se nechtěl líbit ostatním?

Cvičením k vyšší kvalitě života

Fyzická krása, krása těla má ale i jiný důležitý význam. Optimální a pravidelný fyzický trénink z medicínského hlediska působí pozitivně i na kvalitu života. Cítíme se lépe, jelikož pohyb v kombinaci se správnou životosprávou a racionální stravou omezují výskyt mnoha civilizačních onemocnění. Od obezity, přes choroby srdce a cév, až po pohybového ústrojí.

Nezapomínáte ale na mysl?

Často jsme však zaměřeni na svoje tělo tolik, že zapomínáme na druhou podstatnou složku našeho života: duši a mysl. Vědecky bylo opakovaně prokázáno, že podobně, jak trénujeme svaly fyzického těla, můžeme trénovat a posilovat a rozvíjet také náš mozek, přesněji řečeno naši mysl, jednotlivé její složky.

Současná společnost umožňuje člověku vést v podstatě pohodlný život, spoustu věcí za nás dnes obstarají přístroje. Kromě toho, že za nás obstarají fyzicky náročné práce, ulehčují nám i vykonávání složitých myšlenkových činností. Na počítání máme kalkulačku, její velký bratr počítač nám pomocí různých programů umožňí spočítat náročné vzorce a algoritmy v různých oborech a vědních disciplínách, GPS nás navede kam potřebujeme, a jistě sami najdete mnoho dalších. Každá profese má svá specifika, ale obecné počty a myšlenkové schopnosti, potřebuje ke každodennímu životu každý z nás.

Budeme-li se ale v životě spoléhat pouze na to, co za nás udělají stroje, naše svaly zakrní. Naší povinností potom bude už jen ráno vstát z postele, udělat několik nezbytných kroků, abychom došli do auta, z auta do kanceláře ke stolu, na oběd, do kanceláře, do auta, a nejlépe doma opět k PC, a tři kroky k televizi. Odměnou nám bude obezita, úbytek svalové hmoty, a když se k tomu přidá ještě nezdravá strava či kouření, na civilizační nemoci je zaděláno. Obezita, cukrovka, vysoký krevní tlak, to jsou ty nejznámější. Každý lékaž vám řekne, že pohyb a přiměřené pravidelné zatěžování svalů vede nejen k tělesné, ale i duševní svěžesti a prodloužení života. Budeme-li své schopnosti používat na to, k čemu jsou, budeme-li je trénovat, ony nás potom budou odměňovat.

Mysl můžete trénovat stejně jako své tělo

Totéž se týká i naší mysli. Nebudeme-li ji trénovat, posilovat její jednotlivé složky, zvlášť či komplexně, mysl „usne“, a její výkonnost bude pramalá. Staneme se pouze pasivními konzumenty toho, co nám společnost nabídne. Jaká potom bude kvalita našeho života? Každý z nás byl zrozen s určitými schopnostmi a potenciálem, který by mohl v životě realizovat, v nejlepším případě můžeme mluvit o seberealizaci. Seberealizace nám umožní žít skutečně kvalitní a spokojený život. Nebudeme již jen pasivními konzumenty, ale budeme se aktivně podílet na tvorbě svého života a svého nejbližšího či širšího okolí.

Sami určitě ve svém životě znáte mnoho lidí, kteří, byť jsou již vyššího věku, jsou stále mentálně výkonní, lidově řečeno duševně svěží. Povšimněte si například herců, kteří svou paměť trénují celý život až do vysokého věku. Podobně jsou na tom namátkou například vědečtí, výzkumní, či pedagogičtí pracovníci, lékaři, a mnoho dalších.

Oproti tomu existuje spousta tzv. „starých mladých“, tj. lidí, kteří ač je jim relativně málo let, jsou žijící „mrtvoly“. Jejich duševní výkonnost je, oproti jejich vrozenému potenciálu, nízká. Většinou je na vině právě slabé využívání svých mentálních schopností.

Je to velká škoda vidět, kolik lidí jen tak zahodí svůj život. Kolik lidí nevyužije svého vrozeného potenciálu k realizaci svých snů, životních cílů. Kolik lidí se nechá ovlivňovat konzumním životem namísto toho, aby sami tvořili a realizovali svůj vrozený potenciál.

Změňte přístup ke své mysli, budete se cítit lépe!

Trénink mysli, který vám nabízí projekt Mentem je vytvořen tak, aby vám pomohl tuto stránku vašeho života trénovat, a pomoci vám ke zkvalitnění vašeho mentálního výkonu. Je tady proto, aby vám pomohl nezakrnět. Aby vám pomohl udržet svůj mentální výkon na vysoké úrovni a vy si tak mohli svého života užíat plnými doušky. Dopřejte si to, stojí to za to!

Sportovci

Jen málokterá sociální skupina se věnuje tak intenzivně fyzickému pohybu, jak aktivní sportovci. Pokud sport pěstujeme jako doplňkovou aktivitu k našemu běžnému zaměstnání, zejména máme-li spíše sedavé zaměstnání, je sportování ideálním aktivním odpočinkem.

Existují však takoví, kteří se sportem "živí". Ano, říkáme jim profesionální sportovci. I toto povolání má svá úskalí, podobně jako jiná. Profesionální a vrcholoví sportovci kolem sebe mají často tým nejrůznějších odborníků-specialistů, kteří dbají na vyváženost jejich tréninku a denního režimu, aby se tělo dostatečně vytrénovalo, a zároveň nedošlo k přetížení, dbají na kvalitu odpočinku a vyváženou a výživnou stravu.

Vrcholoví sportovci díky nim patrně již vědí, jak důležitá při sportu naše psychika je. Je třeba se soustředit, vytvářet vlastní plány jak dosáhnout cíle, poměřovat a odhadovat soupeře, hledat způsoby jak být lepší, případně taktiku, jak nad ním zvítězit. Je třeba být rychlý, umět se orientovat v prostoru, odhadovat překážky, rychle a přesně zpracovávat informace a rychle přicházet na efektivní řešení, pohotově reagovat. V kolektivních sportech je třeba také umění spolupráce. Sport vyžaduje i určitou dávku tvořivého přístupu. A především a vždy klade důraz na pozornost, rozdělování a rychlé přenášení pozornosti.

Ať už jste sportovci rekreační, aktivní, profesionální či vrcholoví, v každém případě vám Mentem trénink nabízí možnost se na víceméně krátkou dobu, protože tu si určujete vy sami, zrelaxovat. MT můžete provádět v pohodlí, protože cvičit se bude právě váš mozek. Jako aktivní varianta odpočinku pro aktivní sportovce je MT více než vhodný. Můžete při něm soutěžit sami se sebou a přitom budete posilovat nástroj, který vám umožní být ve sportu podávat ještě lepší výsledky. Na ten nástroj nezapomínejte, je velmi důležitý. Je to váš mozek, vaše mysl.

" Jestliže si myslíš, že jsi poražen – JSI.
Jestliže si myslíš, že nemáš odvahu – NEMÁŠ JI.
Chceš-li vyhrát, ale myslíš, že to nedokážeš, je téměř jisté, že to nesvedeš.
Myslíš-li si, že prohraješ, jsi ztracen.
Proto ze světa víme, že úspěch začíná s VŮLÍ člověka.
Všechno je ve stavu mysli.
Pokud si myslíš, že jsi předstižen – JSI.
Chceš-li stoupat vzhůru, musíš mířit vysoko.
Než budeš moci vyhrát cenu, musíš si být sám sebou jist.
Životní bitvy nevyhrává vždy nejsilnější a nejrychlejší.
Ale dříve nebo později člověk, který zvítězí, bude ten,
KTERÝ SI MYSLÍ, ŽE TO DOKÁŽE. "

– Bruce Lee

Může fyzická aktivita zlepšit naše kognitivní schopnosti?

Často se říká - v zdravém těle, zdravý duch. Skutečně má však fyzické cvičení blahodárný vliv nejen na naše svaly, ale i na náš mozek? Výzkumy z posledních let ukazují, že ano. Ale pozor! Při rychlém sprintu nebo při zvedání těžkých činek si mozkové závity rozhodně neposílíte. Pokud chcete udělat něco pro svůj mozek, zkuste raději jogging na delší trať, plavání nebo jiný vytrvalostní sport. Vědci totiž zjistili, že pozitivní vliv má na náš mozek především aerobní cvičení, tedy takové cvičení, které je se střední intenzitou prováděno po delší dobu. Naopak anaerobní cvičení, jako je právě posilování nebo sprint, při kterém je potřeba vyvinout vysoký výkon za krátkou dobu, na náš mozek pozitivní vliv patrně nemá. A které kognitivní schopnosti si můžete díky fyzickému cvičení posílit? Většina výzkumů ukazuje, že fyzická aktivita má největší vliv na zlepšení našich exekutivních funkcí. Další studie pak naznačují, že by fyzické cvičení mohlo vést i k částečnému zlepšení naší pracovní a prostorové paměti.

Prospívá však fyzické cvičení všem věkovým skupinám? Výzkumy ukazují, že ano. V několika studiích bylo například zjištěno, že žáci, kteří více cvičili, byli ve škole v průměru úspěšnější než žáci, kteří měli méně fyzické aktivity. To, že fyzické cvičení prospívá i lidem ve středním věku, pak ukázal například výzkum finských vědců z roku 2014. Ti zjistili, že lidé, kteří ve středním věku cvičili alespoň dvakrát týdně, měli nižší riziko vzniku demence, než lidé, kteří byli méně aktivní. Podle Francesca Sofi a jeho kolegů, kteří v roce 2011 provedli rozsáhlou analýzu dosavadních studií, pak pravidelné fyzické cvičení může ve stáří snížit riziko zhoršení kognitivních funkcí téměř až o 40 %.

Fyzická aktivita je tedy rozhodně důležitá nejen pro naše svaly, ale i pro náš mozek. Takže až dnes dokončíte svůj Mentem trénink, běžte si třeba zaběhat do parku nebo zaplavat:)

Mozek a výživa I.

Palivem pro mozkovou činnost je glukóza. Tu tělo získávám štěpením cukrů. Mozek si neumí vytvářet zásoby energie, proto vyžaduje její neustálý příjem.

Co je to glukóza?

Glukóza je vlastně hroznový cukr, je nazývána také krevním cukrem. Je to jednoduchý cukr, který je obsažen v řadě přírodních cukrů, jako je např. maltóza, sacharóza, galaktóza a polysacharidy, např. škrob nebo glykogen. Glukóza se nachází v rostlinách jako jeden z produktů fotosyntézy. Vyskytuje se ve sladkých plodech ovoce a v medu. Kaloricky je stejně vydatná jako řepný cukr, ale má asi o 20% menší sladivost. Glukóza vzniká také štěpením složitých sacharidů, jako je například škrob, který se vyskytuje v bramborách, kukuřici a obilovinách.

Zásobujte svůj mozek

Pro energetické zásobení mozku glukózou jsou tedy nejvhodnější potraviny obsahující cukry. Ovšem pozor, neplatí úměra, že čím více sacharidů sníme, tím více bude náš mozek pracovat. Mozek si z krve odebere pouze potřebné množství glukózy pro svůj optimální výkon, zbytek energie, který není využit (ani pro další energetické potřeby organismu, např. činnost svalů), se přeměňuje na glykogen a ukládá se v těle jako zásoba energie. Ten se však v této podobě může uchovávat jen v určitém množství, takže další přebytky glukózy jsou přeměňovány na tuk. Mozek a červené krevní buňky přitom spotřebují za jeden den průměrně asi 150g glukózy.

Nejlepším zdrojem sacharidů, tedy cukrů, jsou celozrnné potraviny a sladké ovoce, které zároveň obsahují vlákninu, takže se glukóza uvolňuje během trávení postupně a dodává mozku tak energii kontinuálně, nikoli naráz.

Pozor ovšem na potraviny s vysokým obsahem škrobů.

Ty jsou stravovány poměrně rychle. Dochází k vysokému a relativně prudkému vzestupu hladiny krevního cukru, což podporuje zvýšenou produkci inzulínu. O to rychleji jsou potom stráveny a dostaví se hypoglykémie, což je pokles hladiny cukru v krvi. Mozek se tak dostane do útlumu, což nejběžněji známe při "poobědové únavě". Potom pocítíte hlad a kolotoč začne nanovo. Nehledě na to, že tímto procesem si zaděláváte na cukrovku II. typu.

Bez kyslíku mozek nepřežije déle než 6 minut

Mozek ovšem taktéž nemůže fungovat bez neustálého přísunu kyslíku. Ten se do něj dostává transportem krevním řečištěm. Pokud mozek nedostává kyslík po dobu od 4 do 6 minut, jeho tkáň odumírá. To je například problém při mozkové mrtvici, kdy díky nedostatečnému zásobení určitých cévek v mozku odumírá příslušná tkáň. Proto je kromě mozku také třeba pečovat o svůj srdečně cévní systém. Tělo i mozek je komplexní nástroj a proto je potřeba o něj pečovat ve všech ohledech – o celé tělo, ale i duši a psychický stav.

Abychom příliš neodbočili od tématu. Mozek a nervová tkáň spotřebovává asi 20% vdechnutého kyslíku. Nedostatek kyslíku postihuje jako první nervový systém. Při mírném nedostatku pociťujeme slabost, či chvilkovou nepozornost. Trvá-li nedostatek kyslíku déle, nastávají poruchy logického myšlení, krátkodobé paměti a smyslů, zejména zraku, poruchy hybnosti, ad.

Kyslík zlepšuje koncentraci, pozornost, paměť, zlepšuje spánek, přirozenou cestou odstraňuje bolesti hlavy, zpomaluje stárnutí, zvyšuje odolnost organismu, zklidňuje a stabilizuje nervový systém a je zdrojem dobré nálady.

Jak si zajistit dostatek kyslíku?

Nejlepším způsobem, jak dostat do těla a tedy i do mozku kyslík, je přiměřený pohyb. Kromě toho se hlava „pročistí“ a člověk přijde na jiné myšlenky. Také se odreaguje od činnosti spojené s mozkovým výkonem, eventuálně zatíží jiné mozkové okruhy než při řešení běžných denních úkolů. Při svalové zátěži se do mozku také vyplavují endorfiny, nazývané též „přírodní opiáty“ či „hormony štěstí“. Způsobují pocit spokojenosti a celkového úspěchu v životě.

Přísun kyslíku do mozku lze také regulovat uměle. Známé jsou tzv. kyslíkové bomby používané např. v lékařství.

Zdroje:

Wikipedia: Glukóza Wikipedia: Hypoxie Hypoxie Wikipedia: Endorfin