V dnešní době se čím dál častěji spoléháme na moderní technologie a svoji paměť upozaďujeme. To je však chyba – zhoršení paměti se už neobávají pouze senioři, které děsí hrozba Alzheimerovy choroby, ale začíná strašit také mladší generaci.
Nedokážete si při představování zapamatovat jméno dotyčné osoby, trpíte častými výpadky
a necháte se snadno rozptýlit? Neznáte své telefonní ani rodné číslo a zásadní informace z vaší paměti ne a ne vydolovat? Možná, že svůj mozek zanedbáváte – a to je zásadní chyba. Co myslíte, že se stane, když mu budou chybět potřebné podněty?
Paměť je schopnost mozku ukládat si informace, vstřebávat je a zpětně si je zase vybavovat. Když budete pravidelně trénovat, daleko snáze si zapamatujete informace nové. Je to stejné jako posilování těla – pouze namísto svalů posílíte paměť. Učení pro vás při častém tréninku nebude tak složité – podobně, jako profesionálnímu běžci nedělá potíž uběhnout maraton.
Předejděte možným problémům – začněte s tréninkem včas a získejte rezervu do budoucna. Rezervní mozková kapacita se vám jednou bude hodit. K dobré paměti samozřejmě přispívá také zdravý životní styl – dostatek pohybu a zdravé stravování.
Nejčastější poruchy paměti?
Zapomínání je přirozenou součástí stárnutí organismu, do značné míry je ovlivňuje i to, jak
o sebe pečujeme a nakolik jsme aktivní. Mezi zdaleka nejčastější příčiny potíží s pamětí patří stres, kouření, nedostatek vitamínů, špatné stravovací návyky, onemocnění štítné žlázy, užívání léků, jako jsou antidepresiva, analgetika a přípravky na snížení hladiny cholesterolu, úrazy mozku, deprese, cévní mozkové příhody či hormonální změny.
A pak je tu samozřejmě Alzheimerova choroba, o které tak často slýcháme. Netýká se pouze osob v pokročilejším věku, jak se většina lidí domnívá – může postihnout i osoby mladší padesáti let. Příčiny jejího vzniku se stále zkoumají – roli zde můžou hrát různé genetické faktory. Podle odborníků patří mezi účinné prevence podobného onemocnění právě trénink paměti.
Zaměstnávejte mozek – v případě, že některé části mozku dostatečně nenamáháte, příslušné paměťové spoje postupně vyhasnou. Pravidelně cvičte, spěte alespoň sedm hodin denně, dopřávejte svému tělu vitamíny a minerály a nezapomínejte odpočívat a relaxovat, abyste odbourali stres. Podle výzkumu neurologů na univerzitě v texaském San Antoniu hrozí dřívější poruchy paměti spíše lidem, kteří jsou v neustálém emocionálním a fyzickém vypětí – trvalý stres negativně ovlivňuje správné fungování mozku.
Krátkodobá vs. dlouhodobá paměť a jejich omezení
Paměť dělíme na ultrakrátkou (senzorickou), krátkodobou a dlouhodobou.
Senzorická paměť uchovává podněty, které vnímáme našimi pěti smysly – ne však déle než několik vteřin. Umožňuje nám rychle zareagovat na dění kolem nás.
Důležitější informace se dostanou do krátkodobé paměti. Není příliš překvapivé, že krátkodobá paměť je omezená. Při troše snahy však můžete zvýšit její kapacitu.
Dlouhodobá paměť má zdaleka největší kapacitu a umožňuje nám pamatovat si informace po celý život. Dělíme ji na explicitní (informace o našem životě, hlavní města států atd.)
a implicitní (např. informace o tom, jak držet příbor).
Tipy na trénink paměti – jde to i hrou
Abyste si informace rychleji zapamatovali a váš mozek neztrácel pružnost, využívejte každé volné chvíle k procvičování – zvýší se vaše koncentrace a vaše krátkodobá i dlouhodobá paměť se zdokonalí.
Začněte v duchu počítat – třeba cestou do práce. Trénovat můžete kdykoliv – v čekárně
u zubaře i ve frontě v obchodě.
Zpětně si vybavujte své myšlenkové pochody či události z uběhlého dne. Co všechno se vám stalo? Jak šly jednotlivé příhody za sebou? A snažte se nevynechat detaily.
Učte se cizí jazyk – to je pravděpodobně jeden z nejlepších způsobů, jak svůj mozek udržet v dobré kondici. Navíc je prokázáno, že u lidí, kteří studují cizí jazyk, se výrazně snižuje riziko Alzheimerovy choroby.
Naučte se soustředit na více věcí naráz a trénujte svou představivost – zlepšíte tak své kognitivní funkce.
Luštěte křížovky, sledujte soutěžní pořad, nebo si zahrajte zábavnou hru – budete trénovat zcela nenásilnou formou a čas vám rychle uteče.
Paměťové techniky
Kromě pravidelného tréninku existuje mnoho způsobů, jak si usnadnit učení a uchovat si v paměti i těžko uchopitelné pojmy – a jsou daleko zábavnější než nekonečné biflování. Mezi oblíbené paměťové techniky patří například metoda asociací nebo metoda Loci.
Metoda asociací je v podstatě metodou hledání souvislostí. Určitou věc si vybavíte díky propojení s věcí jinou. Často pracuje s příběhem – různé asociace si poskládáte do uceleného děje.
Metodu Loci neboli „paměťový palác“ využívali již řečníci starého Řecka. Slouží k ukládání většího množství informací. Jak funguje? Ke každému záchytnému bodu na určitém místě si přiřazujete konkrétní informaci. Buďto se může jednat o existující místo, které dobře znáte
a vy si k různým bodům na trase přiřadíte informace, nebo si vytvoříte palác fiktivní. Čím více smyslů zapojíte, tím lépe.
Čekají vás překvapivé výsledky
Kognitivním tréninkem se začali zabývat nejprve Němci na konci 80. let a postupně se stále rozvíjí. V našich podmínkách se paměťovým výzkumem zabývá třeba Masarykova univerzita v Brně.
Trénink pomáhá starším i mladším generacím a hraje velmi zásadní roli už po pětadvacátém roce věku, kdy se funkce mozku začínají zhoršovat. Začít však může klidně i malé dítě. Rozdíl mezi těmi, co paměť důsledně trénují a těmi, kteří ji zanedbávají, je obrovský – snadno se setkáte s třicátníkem, jehož netrénovaná paměť je v horším stavu než trénovaná paměť aktivního důchodce.
A jak často paměť procvičovat? Tréninku se věnujte minimálně deset minut denně a výsledky se rychle dostaví.
Lukáš Bryksa | |
Zakladatel a manažer projektu Mentem.cz. Oblastí psychologie a fungování mozku se aktivně zabývá od roku 2011, kdy přišel s myšlenkou online projektu na zlepšení kognitivních funkcí mozku. |