Přečtěte si náš blog

Víte, proč sníte?

Sny jsou odedávna chápány jako nositelé cenného významu. Během prvních dekád jejich výzkumu vévodilo známé psychoanalytické hledisko. Postupně se ale začaly objevovat i jiné významné teorie. V tomto článku navážu na předchozí část a seznámím vás s dalšími z možných úloh, které snění v našem životě plní.

Sním, tedy tvořím

Už jste se někdy probudili s nápadem na řešení problému, o kterém jste před spaním přemýšleli? Nebyli byste jediní, také mnoho uměleckých děl a vynálezů se prvně objevilo ve snu svého tvůrce. Barrettová, která se těmito výtvory zabývala, tvrdí, že sny mohou vyřešit především problémy, kterým napomáhá vizualizace nebo kde východisko spočívá v nekonvenčním myšlení. To souvisí se skutečností, že snové obsahy mají převážně vizuální podstatu, jen část z nich zahrnuje sluchové, hmatové a jiné smyslové zážitky.

Podle některých vědců byly sny nejranější formou lidské kreativity. Umožňují totiž širší propojení informací než bdělý stav. Foulkes o snění mluví jako o „aktivní imaginaci“, která kreativně kombinuje vzpomínky a vědomosti. Tím se vytváří nové asociace a nové vhledy do problému nebo problematiky.

Pokud ale potřebujete přijít s kreativním nápadem nebo řešením, měli byste jít spát co nejdřív. Sny řeší především problémy související s posledními zážitky a neuzavřenými záležitostmi předešlého dne.

Sním, tedy jsem připraven

Ohrožení patří mezi nejtypičtější motivy snů. Podle Revensuovy teorie je smyslem snového světa možnost bezpečného nácviku reakce na hrozbu a schopnosti se jí vyhnout. Simulované nebezpečí je pak založené na zážitcích skutečného ohrožení a emocích s nimi spojenými. Mozek přitom ze vzpomínek vybírá ty nejaktuálnější a nejhorší zkušenosti.

Pokud vás napadlo, že se to příliš neliší od opakování traumatických událostí, máte pravdu. Zatímco ale teorie psychického uzdravování počítá s neutralizací negativních vzpomínek, podle Revensua je cílem rozpoznání kritických situací a opakovaný nácvik jednání, které jim předchází. Takové simulace údajně mohly našim předkům poskytnout výhodu, protože zvyšovaly možnost přežití, a tak byly součástí selekce. To by zároveň vysvětlovalo, proč je negativita ve snech nejen frekventovanější, ale i závažnější než v reálném životě.

Také podle Snydera tkví význam snění v přípravě na možné riziko, tentokrát má ale spočívat v hlídání okolí. V REM fázi se zvyšuje stupeň naší mozkové aktivity, abychom byli připraveni na urychlené probuzení a okamžitý útok nebo útěk, pokud informace zvenku napovídá, že hrozí nebezpečí. A některé výzkumy skutečně ukazují, že vnější stimuly jako zvuky, pachy a dotyk mohou být spícím mozkem zaznamenány a vést ke zvýšené aktivitě. Pokud k zásadnější vnější stimulaci nedojde, člověk může dál bezstarostně dřímat. Neškodné podněty jsou navíc často zavedeny přímo do snu, takže je spáč o okolním dění informován, i když ho zrovna neohrožuje. Ten, kdo někdy usnul při zapnuté televizi, možná nejlíp ví, jak takové zapojení vnějších ruchů vypadá.

Sním, tedy jsem společenský

Interakce s ostatními členy skupiny byla pro naše předky zásadní a snění o možných scénářích je na ni mělo připravit. To alespoň tvrdí teorie společenské simulace. Cvičení ve zvládání vzájemných vztahů přinášelo výhodu nejen v úspěšnějším nalezení partnera, uzavírání dohod a předcházení konfliktům, také rodinná a skupinová soudržnost zvětšovala šance na přežití, protože byla zásadní pro organizování obrany před predátory a nepřáteli. Ať už nám ale sen pomáhá procvičit spolupráci nebo rozpoznání hrozby, znovu se tím vracíme k funkci učení.

Pokud se vám ze všech těch funkcí zatočila hlava a nemůžete se rozhodnout, jaký význam svým nočním dobrodružstvím přisoudit, netrapte se. V okamžiku bdělosti už si naprostou většinu snů stejně nepamatujete, pokud tedy skutečně plní nějakou zásadní funkci, zřejmě není závislá na vaší schopnosti si je vybavit a interpretovat.

Zdroje:

Eiser, A. S. (2005). Physiology and psychology of dreams. Seminars in neurology , 25(1), 97-105. Hoss, R. J. (2013). The Neuropsychology of Dreaming: Studies and Observations. Dostupné na: dreamscience.org/idx_articles.htm. Stickgold, R. (2013). The Function of Dreaming. Phi Kappa Phi Forum, 93(2), 11-13. Valli, K. (2008). Dreams are more negative than real life: Implications for the function of dreaming. Cognition and emotion [online]. 2008, 22(5), 833-861. Zink, N. (2015). Theories of dreaming and lucid dreaming: An integrative review towards sleep, dreaming and consciousness. International Journal of Dream Research, 8(1), 35 - 53.

Spánek a zajímavé spánkové fenomény: lucidní snění, falešné probuzení

Spánek nelze považovat za stav celkové fyzické a psychické pasivity. Probíhají v něm různé druhy mentálních aktivit, především snění. Ani smyslové orgány nepřestanou ve spánku fungovat - např. sluchový aparát monitoruje zvuky v okolí a rozlišuje, které podněty představují možné nebezpečí. Tak i ženu, kterou obvykle nevzbudí hukot vlaku přecházející po blízké trati, dokáže vzbudit slabý pláč jejího dítěte (Plháková, 2003). V následujícím článku se podíváme na to, jak probíhá spánek za normálních okolností, jaké zvláštní fenomény se v něm mohou vyskytnout a jak zlepšit svou spánkovou hygienu.

Typy spánku

Fáze 1 (usínání): přechod mezi stavem bdění a spánku, který trvá asi 5-10 min. Dech se stává pomalejším a pravidelnější, snižuje se srdeční rytmus, oči se pomalu pohybují. Jedinec vstupuje do hypnagogického stavu, ve kterém se někdy objevují výrazné svalové křeče doprovázené trhnutím celého těla, které mohou vést ke krátkému přechodnému probuzení. Při probuzení jsou lidé přesvědčeni, že ještě nespali.

Fáze 2 (lehký spánek): spánek se prohlubuje, oční pohyby mizí, svalové napětí se výrazně snižuje, tělo je téměř nehybné.

Fáze 3 (hluboký spánek): dech a srdeční rytmus se nadále zpomalují

Stádium 4 (nejhlubší spánek): prohlubuje se svalová relaxace, zcela chybí oční pohyby probudit spícího v tomto stádiu je velmi obtížné. Právě v tomto stadiu se nejčastěji vyskytuje somnambulismus (náměsíčnost) a enuréza.

Paradoxní spánek: stadium spánku, které charakterizuje svalová paralýza, nepravidelné dýchání, zrychlení srdečního rytmu a rychlé oční pohyby (REM = rapid eye movement). Množství kyslíku spotřebovaného mozkem stoupá a mechanismy termoregulace mizí. Mozek člověka v REM fázi je velmi aktivní a podobá se stavu bdělosti. Právě v tomto stadiu se nejčastěji vyskytují výrazné sny. REM fáze je čas, kdy se člověk spontánně budí, respektive kdy se nejsnáze probere, pokud jej vzbudí budík. I proto existují aplikace a online kalkulačky, kde si člověk může vypočítat hodiny vhodné na probuzení. Pokud např. sem: sleep-calculator.com zadám, že bych se chtěla probudit o 6:30, navrhne mi časy vhodné pro uložení ke spánku: 21:30, 23:00, 00:30 nebo 2:00. Stejně mohu zadat čas, kdy jdu spát, a kalkulačka mi vypočítá hodiny vhodné k nastavení budíku.

Architektura spánku

Po usnutí klesáme obvykle hlouběji a hlouběji až do 4. stádia spánku, což trvá přibližně 65-70 minut. Pak se spánek opět stává mělčí, vrací se do stádia 3 a 2. Následuje epizoda paradoxního (REM) spánku, trvající asi 15 až 20 minut. Společně se jedná o jeden spánkový cyklus, který má okolo 90 minut. Po skončení REM epizody se začne spánek opět prohlubovat až do stadia 4 a celý koloběh se opakuje. Každý další spánkový cyklus již však klesá méně hluboko. Naopak se postupně prodlužují epizody paradoxního spánku. To je pravděpodobně důvod, proč si nejvíce snů pamatujeme přímo před probuzením, nebo proč se nám obzvlášť hodně snů zdá, pokud spíme dlouho. Novorozenci tráví v REM-spánku téměř jednu třetinu času, ačkoli si nemůžeme být jisti tím, zda mají sny. Dospělí v něm přežijí asi jednu dvanáctinu života, čili dvě hodiny denně (Plháková, 2003).

Zásady dobré spánkové hygieny

Omezit před spaním konzumaci alkoholu a tabáku Vynechat pár hodin před spaním všechny nápoje s obsahem kofeinu Mít vyrovnaný stravovací režim, s omezeným počtem tuků Zahrnout pohyb do každodenního fungovaní, ale nedělat náročnou fyzickou aktivitu několik hodin před spaním (cvičení rozproudí organismus) Omezit aktivity, které člověk dělá v posteli na ty, které navozují spánek Minimalizovat množství hluku a světla v ložnici Vyhnout se extrémním změnám teploty v ložnici Uložit se ke spánku, až když se cítíme unavení Pokud nás trápí opakující se myšlenky, "vylít" je z hlavy na papír Vytvořit si "uspávací rutinu" (stejný čas, činnosti) - mozek se tak připraví na spánek

Lucidní snění

Ačkoliv slovo "lucidní" znamená jasný, lucidní sen není jen jasný sen. Během lucidního snu si snící člověk uvědomuje, že je to pouze sen. Neznamená to však, že musí mít kontrolu nad vším, co se ve snu odehrává. Lucidní sny jsou pro mnohé lidi velmi přitažlivé, protože v nich jsou schopni dělat věci, které v běžné realitě nejsou možné, například ochutnat oheň nebo létat.

Nejlepší technika, jak se naučit lucidně snít, je být si vědom, pozorovat, poslouchat a věnovat pozornost detailům. Když si všimnete věci, která v příběhu nesedí, pochopíte, že se jedná o sen. Mentální návyky, které praktikujete během dne, mají tendenci pokračovat ve snech, takže schopnost lucidně snít se dá trénovat. Lidé schopní lucidního snění mají vyšší úroveň "znalosti". Takže pokud budete pozorně zkoumat vaše prostředí během dne a plně si uvědomovat přítomnost, možná časem začnete pozorovat, že ve vašich snech je něco jinak.

Falešné probuzení

Falešné probuzení je zajímavý fenomén, který nejpravděpodobněji zažijete, pokud vás čeká vzrušující den, nebo pokud máte často lucidní sny. Jedná se o velmi živé sny, ve kterých je snící přesvědčen, že se vzbudil do fyzické reality. Falešné probuzení může obsahovat vstávání, oblékání, snídaně a cestu do práce… všechny činnosti, které člověk denně dělá jako autopilot. Nakonec však začnete ve snu dělat komplexnější úlohu, která aktivuje ještě spící část mozku. Možná se podíváte v koupelně do zrcadla, nebo se pokusíte číst noviny na cestě do práce. To odhalí iluzorní povahu snu a vy se probudíte. Někteří lidé zažívají dokonce mnohonásobné falešné probuzení, ve kterých dělají stejné činnosti stále dokola, nevěda, kdy se opravdu probudili.

Jak rozpoznat falešné probuzení a přeměnit jej na lucidní sen:

Použijte budík - čísla a písmena se ve snech obtížně čtou, protože centra jazyka v mozku jsou ve spánku převážně vypnuta. Takže pokud se čísla a text po pár sekundách změní na nečitelné symboly, můžete tušit, že se jedná o sen. Otestujte svou paměť - pokuste si vzpomenout si na adresu vašeho bytu, nebo telefonní číslo. Pokud si nebudete schopni vybavit tyto detaily, pravděpodobně sníte. Dlouhodobá paměť se během REM spánku těžko aktivuje. Udělejte test prahu - jděte do vedlejší místnosti. Ve snech často narazíte na kuchyni namísto chodby, nějakou bizarní místnost nebo místo z vaší minulosti.

Použité zdroje:

Barlow, D. H., Durand, V. M. & Gottschalk, M. (2007). Psychopathologie: une perspective multidimensionnelle. Bruxelles: DeBoeck Université Plháková, A. (2003). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia. https://www.psychologytoday.com/blog/the-superhuman-mind/201212/lucid-dreaming-and-self-realization http://www.world-of-lucid-dreaming.com/false-awakenings.html