Víte, proč sníte?

Podobné články

Na potřebu spánku nás obvykle nikdo nemusí upozorňovat. Při jeho nedostatku si sami začneme všímat, že nám dochází energie, klíží se nám oči a ztrácíme koncentraci, nemluvě o bolestech hlavy nebo jiných obtížích. Funkce snů, které náš spánek vyplňují, je ale oříškem, se kterým si vědci dosud lámou hlavu. Sny se průběžně vynořují po celou dobu spánku a můžeme mezi ně zařadit už tzv. hypnagogické obrazy, které se objevují při usínání. Další sny pak přicházejí v REM i NREM fázích. Snové obsahy REM fáze přitom bývají jasnější, živější, intenzivnější a tvoří linii příběhu, zatímco ty z NREM fází jsou méně časté, méně jasné, hůře zapamatovatelné, lépe kontrolovatelné a mnohdy mívají spíše podobu myšlenek nebo opakování denních událostí. Jen zlomek z těchto nočních dobrodružství nám přitom nakonec uvízne v paměti. Jsou sny jen produktem náhodné stimulace předního mozku, jak tvrdili Hobson a McCarley, nebo v našich životech plní zásadnější roli? Proč jsou tak často negativní a zaplavují nás traumatickými nebo stresujícími vzpomínkami? A proč je tak snadno a rychle zapomínáme? Od dob Freuda, který snům přisoudil roli zprostředkovatele nevědomých přání, se kolem jejich funkce vyrojila spousta dalších teorií. V tomto a navazujícím článku vám představím ty nejvýznamnější. Jak sami zjistíte, většina z nich se navíc vzájemně prolíná.

Sním, tedy si pamatuji

Po učení nebo trénování si jděte rovnou zdřímnout. To vyplývá z výzkumu z roku 2010, při kterém Wamsley a Stickgold objevili souvislost mezi sněním o zrovna naučené činnosti a následném zlepšení v jejím zvládání. Výsledek navazuje na dřívější zjištění, že účastníci, kteří mezi trénováním a testováním schopnosti spí, jsou o 10-20% rychlejší a dělají méně chyb než před spaním. Ale pozor, ačkoli některé studie naznačují, že podobně může spánek působit i na zapamatování slov, procvičování sněním se podle všeho týká především osvojování pravidel a systémů, které neumíme vědomě popsat. Třeba jízdy na kole. Orientuje se tedy spíše na dovednosti.

Snové procesy mají navíc podíl na tom, že si ze zážitků a informací z předchozího dne zapamatujeme to nejdůležitější. Podle Hartmanna a Zhanga v průběhu snění dochází ke zpracování, šifrování a transferu dat z dočasné paměti do dlouhodobé, nový materiál je propojen se starým a paměťové systémy jsou reorganizovány na základě emocí. Tento proces by zároveň mělo doprovázet zbavování se nepotřebných informací. To by také vysvětlovalo, proč je některé sny tak snadné zapomenout.

Sním, tedy se uzdravuji

O léčivých účincích snění referoval už Jan Evangelista Purkyně. Také Freud později tvrdil, že špatné sny umožňují učit se kontrole nad emocemi pocházejícími ze stresových situací. A nebyl jediný. I mnoho současných vědců má za to, že snění pomáhá udržet a obnovit psychickou rovnováhu. Podle teorie psychického uzdravování nám sny umožňují vyrovnat se se stresem a emocionálními výkyvy (úzkostí, strachem nebo zlostí) a zotavit se z traumatických zážitků. Špatné vzpomínky jsou zpracovány, zařazeny do dlouhodobé paměti a neutralizovány. Pokud je proces úspěšný, negativní emoce se vytratí a my znovu nacházíme psychickou stabilitu. I posttraumatické noční můry tak mají svůj smysl. Pokud ale integrační proces selže, noční můry se budou vracet.

Podle Stickgolda může i ranní vybavování snů a snaha nahlížet na ně v širších souvislostech spáči pomoct porozumět vlastním emocím. Sny se podle něj tvoří uvnitř sítě propojených vzpomínek, ke které jinak nemáme přístup. Představují tak cenný zdroj informací o našich vnitřních obavách. Ve spánku mozek hledá a identifikuje užitečné souvislosti mezi nedávnými silnými zážitky a těmi staršími. Vytváří tak kontext, ze kterého může být řešení co nejlépe patrné. Takže až se příště vzbudíte z nepříjemného snu, zapřemýšlejte, jestli vám snová paralela nedává klíč k řešení vaší aktuální situace nebo alespoň k pochopení toho, co zrovna prožíváte.

Zdroje:

Eiser, A. S. (2005). Physiology and psychology of dreams. Seminars in neurology , 25(1), 97-105. Hoss, R. J. (2013). The Neuropsychology of Dreaming: Studies and Observations. Staženo z dreamscience.org/articles/NeuroPsychology of Dreaming - Studies and Observations.pdf Ilankovič, N. N. (2014). New Hypothesis and Theory about Functions of Sleep and Dreams. Macedonian Journal of Medical Sciences, 7(1), 78-82. Nir, Y. (2010). Dreaming and the brain: from phenomenology to neurophysiology. Trends in cognitive sciences, 14(2), 88-100. Plháková, A. (2003). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia. Sands, S. H. (2010). On the Royal Road Together: The Analytic Function of Dreams in Activating Dissociative Unconscious Communication. Psychoanalytic Dialogues, 20(4), 357-373. Stickgold, R. (2013). The Function of Dreaming. Phi Kappa Phi Forum, 93(2), 11-13. Valli, K. (2008). Dreams are more negative than real life: Implications for the function of dreaming. Cognition and emotion, 22(5), 833-861. Zink, N. (2015). Theories of dreaming and lucid dreaming: An integrative review towards sleep, dreaming and consciousness. International Journal of Dream Research, 8(1), 35-53.

Spánek a zajímavé spánkové fenomény: lucidní snění, falešné probuzení

Spánek nelze považovat za stav celkové fyzické a psychické pasivity. Probíhají v něm různé druhy mentálních aktivit, především snění. Ani smyslové orgány nepřestanou ve spánku fungovat - např. sluchový aparát monitoruje zvuky v okolí a rozlišuje, které podněty představují možné nebezpečí. Tak i ženu, kterou obvykle nevzbudí hukot vlaku přecházející po blízké trati, dokáže vzbudit slabý pláč jejího dítěte (Plháková, 2003). V následujícím článku se podíváme na to, jak probíhá spánek za normálních okolností, jaké zvláštní fenomény se v něm mohou vyskytnout a jak zlepšit svou spánkovou hygienu.

Typy spánku

Fáze 1 (usínání): přechod mezi stavem bdění a spánku, který trvá asi 5-10 min. Dech se stává pomalejším a pravidelnější, snižuje se srdeční rytmus, oči se pomalu pohybují. Jedinec vstupuje do hypnagogického stavu, ve kterém se někdy objevují výrazné svalové křeče doprovázené trhnutím celého těla, které mohou vést ke krátkému přechodnému probuzení. Při probuzení jsou lidé přesvědčeni, že ještě nespali.

Fáze 2 (lehký spánek): spánek se prohlubuje, oční pohyby mizí, svalové napětí se výrazně snižuje, tělo je téměř nehybné.

Fáze 3 (hluboký spánek): dech a srdeční rytmus se nadále zpomalují

Stádium 4 (nejhlubší spánek): prohlubuje se svalová relaxace, zcela chybí oční pohyby probudit spícího v tomto stádiu je velmi obtížné. Právě v tomto stadiu se nejčastěji vyskytuje somnambulismus (náměsíčnost) a enuréza.

Paradoxní spánek: stadium spánku, které charakterizuje svalová paralýza, nepravidelné dýchání, zrychlení srdečního rytmu a rychlé oční pohyby (REM = rapid eye movement). Množství kyslíku spotřebovaného mozkem stoupá a mechanismy termoregulace mizí. Mozek člověka v REM fázi je velmi aktivní a podobá se stavu bdělosti. Právě v tomto stadiu se nejčastěji vyskytují výrazné sny. REM fáze je čas, kdy se člověk spontánně budí, respektive kdy se nejsnáze probere, pokud jej vzbudí budík. I proto existují aplikace a online kalkulačky, kde si člověk může vypočítat hodiny vhodné na probuzení. Pokud např. sem: sleep-calculator.com zadám, že bych se chtěla probudit o 6:30, navrhne mi časy vhodné pro uložení ke spánku: 21:30, 23:00, 00:30 nebo 2:00. Stejně mohu zadat čas, kdy jdu spát, a kalkulačka mi vypočítá hodiny vhodné k nastavení budíku.

Architektura spánku

Po usnutí klesáme obvykle hlouběji a hlouběji až do 4. stádia spánku, což trvá přibližně 65-70 minut. Pak se spánek opět stává mělčí, vrací se do stádia 3 a 2. Následuje epizoda paradoxního (REM) spánku, trvající asi 15 až 20 minut. Společně se jedná o jeden spánkový cyklus, který má okolo 90 minut. Po skončení REM epizody se začne spánek opět prohlubovat až do stadia 4 a celý koloběh se opakuje. Každý další spánkový cyklus již však klesá méně hluboko. Naopak se postupně prodlužují epizody paradoxního spánku. To je pravděpodobně důvod, proč si nejvíce snů pamatujeme přímo před probuzením, nebo proč se nám obzvlášť hodně snů zdá, pokud spíme dlouho. Novorozenci tráví v REM-spánku téměř jednu třetinu času, ačkoli si nemůžeme být jisti tím, zda mají sny. Dospělí v něm přežijí asi jednu dvanáctinu života, čili dvě hodiny denně (Plháková, 2003).

Zásady dobré spánkové hygieny

Omezit před spaním konzumaci alkoholu a tabáku Vynechat pár hodin před spaním všechny nápoje s obsahem kofeinu Mít vyrovnaný stravovací režim, s omezeným počtem tuků Zahrnout pohyb do každodenního fungovaní, ale nedělat náročnou fyzickou aktivitu několik hodin před spaním (cvičení rozproudí organismus) Omezit aktivity, které člověk dělá v posteli na ty, které navozují spánek Minimalizovat množství hluku a světla v ložnici Vyhnout se extrémním změnám teploty v ložnici Uložit se ke spánku, až když se cítíme unavení Pokud nás trápí opakující se myšlenky, "vylít" je z hlavy na papír Vytvořit si "uspávací rutinu" (stejný čas, činnosti) - mozek se tak připraví na spánek

Lucidní snění

Ačkoliv slovo "lucidní" znamená jasný, lucidní sen není jen jasný sen. Během lucidního snu si snící člověk uvědomuje, že je to pouze sen. Neznamená to však, že musí mít kontrolu nad vším, co se ve snu odehrává. Lucidní sny jsou pro mnohé lidi velmi přitažlivé, protože v nich jsou schopni dělat věci, které v běžné realitě nejsou možné, například ochutnat oheň nebo létat.

Nejlepší technika, jak se naučit lucidně snít, je být si vědom, pozorovat, poslouchat a věnovat pozornost detailům. Když si všimnete věci, která v příběhu nesedí, pochopíte, že se jedná o sen. Mentální návyky, které praktikujete během dne, mají tendenci pokračovat ve snech, takže schopnost lucidně snít se dá trénovat. Lidé schopní lucidního snění mají vyšší úroveň "znalosti". Takže pokud budete pozorně zkoumat vaše prostředí během dne a plně si uvědomovat přítomnost, možná časem začnete pozorovat, že ve vašich snech je něco jinak.

Falešné probuzení

Falešné probuzení je zajímavý fenomén, který nejpravděpodobněji zažijete, pokud vás čeká vzrušující den, nebo pokud máte často lucidní sny. Jedná se o velmi živé sny, ve kterých je snící přesvědčen, že se vzbudil do fyzické reality. Falešné probuzení může obsahovat vstávání, oblékání, snídaně a cestu do práce… všechny činnosti, které člověk denně dělá jako autopilot. Nakonec však začnete ve snu dělat komplexnější úlohu, která aktivuje ještě spící část mozku. Možná se podíváte v koupelně do zrcadla, nebo se pokusíte číst noviny na cestě do práce. To odhalí iluzorní povahu snu a vy se probudíte. Někteří lidé zažívají dokonce mnohonásobné falešné probuzení, ve kterých dělají stejné činnosti stále dokola, nevěda, kdy se opravdu probudili.

Jak rozpoznat falešné probuzení a přeměnit jej na lucidní sen:

Použijte budík - čísla a písmena se ve snech obtížně čtou, protože centra jazyka v mozku jsou ve spánku převážně vypnuta. Takže pokud se čísla a text po pár sekundách změní na nečitelné symboly, můžete tušit, že se jedná o sen. Otestujte svou paměť - pokuste si vzpomenout si na adresu vašeho bytu, nebo telefonní číslo. Pokud si nebudete schopni vybavit tyto detaily, pravděpodobně sníte. Dlouhodobá paměť se během REM spánku těžko aktivuje. Udělejte test prahu - jděte do vedlejší místnosti. Ve snech často narazíte na kuchyni namísto chodby, nějakou bizarní místnost nebo místo z vaší minulosti.

Použité zdroje:

Barlow, D. H., Durand, V. M. & Gottschalk, M. (2007). Psychopathologie: une perspective multidimensionnelle. Bruxelles: DeBoeck Université Plháková, A. (2003). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia. https://www.psychologytoday.com/blog/the-superhuman-mind/201212/lucid-dreaming-and-self-realization http://www.world-of-lucid-dreaming.com/false-awakenings.html

Lucidní snění – jak se stát tvůrcem svých snů

Sny nás asi nikdy nepřestanou překvapovat. Zabývaly se jimi už starověké civilizace, o snech a jejich významech psal například Aristoteles. V průběhu staletí se jim přikládal magický, někdy i prorocký význam. Ve dvacátém století se snům a jejich nevědomému obsahu věnoval Sigmund Freud. Další proslulý psycholog Carl Gustav Jung se ve své teorii snů zaměřil na iracionální obsahy. Velký rozmach ve výzkumu snů proběhl pak v 70. letech 20. století. A právě v této době se sny začal zabývat americký psycholog Stephen LaBerge. Přesněji řečeno lucidními sny.

A co vlastně lucidní sen je?

Jde o uvědomění, že se nacházíme ve snu. Zní to snadně, ale mozek nás obvykle umí tak šikovně ošálit, že při snění máme neustále pocit, že se nacházíme v realitě. A až po probuzení si uvědomíme jeho nereálnost. Člověk, který má schopnost lucidního snění, získává jednu ohromnou možnost: dokáže modelovat sen podle vlastního přání. Možnosti jsou neomezené – může létat, dýchat pod vodou, stavět města, navštívit vzdálené galaxie. Může trénovat sporty nebo hru na hudební nástroj. Cokoli vás napadne. Díky lucidnímu snění se lze dokonce zbavit nočních můr – jakmile si totiž uvědomíme, že „bubáci“ jsou jen výplodem naší fantazie, dá nám to možnost je konfrontovat, smířit se s nimi nebo se snažit pochopit jejich podvědomý význam, který je odrazem událostí v reálném životě.

Když se Stephen LaBerge začal výzkumem lucidního snění zabývat, nikdo mu nevěnoval výraznou pozornost. Reakce byly spíš vlažné. V laboratořích věhlasné Stanfordské univerzity se mu ale díky mnoha experimentům podařila existence lucidního snění potvrdit a v roce 1987 dokonce založil Institut lucidního snění. Dnes má praktikování lucidního snění tisíce nadšených stoupenců.

Jak získat schopnost lucidního snění

Lucidního snění je schopen každý. Liší se jen délka nutného tréninku, která je ale závislá na vnitřní motivaci. Abyste mohli trénovat lucidní snění, je v první řadě zapotřebí, abyste si pamatovali obsah svých snů. Pokud nepatříte mezi šťastlivce, kteří se po probuzení dokáží rozvzpomenout na své sny, nevadí. Můžete si vést deník, do kterého bezprostředně po probuzení zapíšete nejprve fragmenty toho, co se vám udrželo v paměti. Postupem času a díky zvyku zaznamenávání si budete čím dál častěji schopni vybavovat obsahy svých snů. Budou detailnější a bohatší.

Dalším důležitým krokem je takzvané testování reality, abychom si dokázali uvědomit, že ve snu něco „nehraje“. Položíme si tedy otázku: „Je toto realita?“ Odpověď však není tak snadná. Ve snu totiž dokážeme cítit bolest, chutě, vůně; a dokonce fyzikální podmínky jsou velmi věrohodné. Můžeme však na svůj geniální mozek vyzrát jednou věcí: něco si ve snu přečíst. Písmena se budou vytrácet, přeskupovat a nebudeme schopní zapamatovat si ani celou jednu větu. Děje se to proto, že mozkové centrum určení ke čtení je během spánku inhibováno.

Je tu ale jeden háček. Možná vás napadá „Jak si mám ve snu něco záměrně přečíst, když si vůbec neuvědomuji, že sním?“ Odpověď je vcelku snadná: Abyste mohli ve snu testovat realitu, je nutné, abyste se ji naučili testovat i během dne. Doporučuje se tedy 10x až 15x denně ověřit realitu (třeba právě čtením) a vytvořit si tak zvyk, který se později přenese i do samotného snu. Nemusíte se bát, že byste se zamotali do bludů nebo jakkoli ztratili pojem o tom, co je reálné a co nikoli. Naopak – lidé, kteří se tímto způsobem několikrát denně zastavují a uvědomují si reálný pocit bytí „tady a teď“, si vybudují lepší vnímání přítomnosti a svých pocitů a potřeb. Tak proč to nezkusit?

Zdroje:

LaBerge, S. (2006). Lucidní snění. Praha: DharmaGaia

https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_LaBerge

https://www.youtube.com/watch?v=rFjiAUYZj68

https://www.youtube.com/watch?time_continue=4&v=hswbeP6oork

Mentem? A co to vlastně je?

Napište si do Google překladače slovo „mysl“, nechte si ho přeložit do latiny a pokuste se rozkliknout nabídnutý výraz mens. Sami uvidíte, že mezi dalšími variantami překladu vám Google nabídne slovo „Mentem“. Odtud název celého projektu.

A proč je v našem názvu zrovna slovo mysl? Protože hlavním cílem Mentemu je trénink mysli – souboru rozumu, vnímání, vůle, paměti, představivosti a cítění (jak lidskou mysl popisuje stará dobrá Wikipedie).

Zábavné hry na každý den

Pojďme se od ne úplně záživné teorie přesunout k praxi. Na Mentemu najdete přes 25 zábavných her, na jejichž vývoji spolupracovali odborníci z oblasti informačních technologií, pedagogiky nebo psychologie. Hraní těchto her má přitom pozitivní dopad na výkon vašeho mozku, respektive jeho kognitivních funkcí. Tu je jedna hra zaměřená na paměť, tu jedna na představivost a třetí zase na prostorovou orientaci. Když je budete hrát všechny, postupně svůj mozek vybudíte k lepším výkonům.

V Česku zatím neznámé

Zatímco za našimi hranicemi je trénink mozku vcelku běžný, v Česku se o něm prakticky nemluví. Soudě dle vytíženosti posiloven a fitness center český národ začal více sportovat a cvičit, ale zapomíná na to, že lidské tělo netvoří jen fyzická konstrukce. I naše mysl potřebuje pravidelný trénink. Ať už kvůli kvalitě osobního či pracovního života, osobní pohodě nebo vlastnímu sebevědomí. Svůj důvod si každý najde sám.

Přidejte se k vyvoleným

Mentem je tu pro každého – a navíc zdarma. Prvních 7 dní po registraci můžete trénovat až do aleluja úplně zadarmo. Vyzkoušíte si všechny hry, pochopíte smysl denních tréninkových plánů a dost možná i přijdete na to, že trénování opravdu má smysl.

Tak jako pravidelná dřina v posilovně nese ovoce v podobě vypracované postavy, tak pravidelný trénink na Mentemu nese ovoce v podobě lepší kvality života nebo vyššího sebevědomí.

Nezapomínejte, že pravá krása se skrývá uvnitř

Vítejte a užívejte si!

Přečtěte si náš blog