Články o zvyšování psychické odolnosti

Předběhněte Alzheimera II.: Prevence a mysl

Dobrý spánek, kvalitní strava, zdravé srdce a aerobní cvičení několikrát týdně. V prvním díle o prevenci Alzheimerovy choroby jsme si tyto hlavní oblasti popsali jako opatření založená na udržování tělesné kondice. Kromě toho jsme také stručně osvětlili, že příčinou rozvoje Alzheimerovy demence je nadměrné množství amyloidu beta v mozku – peptidu, který se shlukuje do plaků a způsobuje v podstatě odumírání synapsí. Vědci a lékaři se dnes zaměřují především na prevenci a snaží se předejít momentu, kdy množství amyloidu beta stoupne nad únosnou míru.

Jak správně tušíte, existují i další metody prevence této choroby, která zůstává nejčastější příčinou demence vůbec. Ty nejdůležitější preventivní kroky souvisejí s kondicí vašeho mozku a vaší mysli.

Trénujte svůj mozek – rozvíjejte neuroplasticitu a kognitivní rezervy

I kdyby se vám nepodařilo odvrátit nahromadění amyloidu beta nad kritickou míru dobrým spánkem a zdravým životním stylem, je zde další vlivná skutečnost. Dokonce ani tehdy, kdy se váš mozek dostal za „bod zlomu“ co se týče fyzické patologie a nastřádal kritické množství plaku, se u vás symptomy nemoci nemusí reálně projevit. Neuroložka Lisa Genova připomíná, že prožívání symptomů Alzheimerovy choroby je zapříčiněno ztrátou synapsí v mozku. Průměrný mozek má přes 100 trilionů synapsí a neustále nějaké ztrácí, zatímco stále získává nové. Tato schopnost se nazývá neuroplasticita, neboli plasticita mozku. Pokaždé, když se něco nového naučíme, vytváříme zároveň nová neuronová spojení – synapse – a posilujeme ty již existující. Kromě učení se novým věcem je vhodný také kognitivní trénink, který stimuluje právě plasticitu mozku a napomáhá udržet kognitivní funkce v kondici v rámci prevence, ale i během podpůrné léčby pacientů s demencí.

Neuroplastické jeptišky aneb Co naši mysl udrží skutečně fit

Ve slavném výzkumu zvaném „The Nun Study“ se podařilo týmu Davida Snowdona ukázat na neuvěřitelnou schopnost našeho mozku Alzheimerově chorobě odolat. Vědci v této studii zkoumali 678 jeptišek déle než dvacet let. Všechny jeptišky byly na začátku výzkumu starší 75 let a výzkumníci pravidelně kontrolovali jejich fyzickou kondici i kognitivní výkon. Pokud některá účastnice zemřela, byl její mozek podroben pitvě.

A některé mozky vědce ohromily. Ačkoliv byly zahlceny plakem a vykazovaly atrofii mozkové tkáně – byly tedy typickými scvrklými mozky pacientů s Alzheimerovou chorobou – jejich majitelky byly podle veškeré evidence po celý život zcela prosty jakýchkoli příznaků této nemoci. Jak to?

Vysvětlením byla jejich vysoká kognitivní rezerva. To znamená, že v mozku těchto žen bylo mnohem větší množství funkčních synapsí, než je běžné. Lidé, kteří mají za sebou více let formálního vzdělávání, jsou vysoce gramotní a zapojují se do aktivit stimulujících jejich mysl na pravidelné bázi, mají větší kognitivní rezervu a velkou spoustu neuronových spojení. Co to znamená? Že i když mají Alzheimerovu chorobu, která jejich mozku část synapsí ubírá, stále mají k dispozici spousty záložních spojení, které u nich tento neuronový úbytek vyrovnávají.

Vybudujte si odolný mozek, učte se a zažívejte nové věci

Odolnost proti projevům Alzheimerovy choroby tedy můžeme systematicky budovat rozvíjením nových neurálních cest v našem mozku. To se děje, když se učíme nové věci a pravidelně cvičíme své kognitivní funkce. V ideálním případě by tyto nové věci měly být maximálně bohaté na význam. Zapojte zrak i sluch, propojujte je s tím, co již znáte, vytvářejte nové asociace a spojujte je i na emocionální úrovni. Pamatujte, že nejde o to vybavovat si znovu informace, které jste se naučili již dříve. To je jako jezdit po starých cestách, které již stojí, v oblastech, které již znáte. To, co doopravdy chcete, je stavět stále nové, dosud nepoznané neuronové silnice. Zůstaňte také společensky aktivní, potkávejte nové lidi a udržujte kontakt s blízkými. Společenské závazky stimulují kognitivní rezervy a udržují vás fit.

Buďte společensky aktivní – udržujte své dlouhodobé kontakty a vytvářejte nové

Neocenitelný význam dobré společnosti jistě znáte. Rodina, přátelé a známí však nepřinášejí jen dobrý pocit. Jsou doslova hybnou silou pro váš mozek a udržují vaši mysl v pohotovosti. To platí zejména, pokud s druhými lidmi sdílíte kognitivní či intelektuální činnost – co třeba učit se nový jazyk ve skupině jazykové školy namísto doma s příručkou pro samouky?

Kromě stimulace kognitivní rezervy přináší kontakt s druhými také vyšší ochranu proti pocitům osamělosti a depresi, která patří mezi faktory zvyšující riziko rozvoje demence. Výzkumy ukazují, že sociální izolace se může podílet nejen na zvýšeném riziku deprese, ale také srdečních onemocnění, a přispívá k celkově nižší kognitivní aktivitě – která jen uspíší případný úpadek kognitivních funkcí a vaší nálady. Izolaci se tedy vyhněte a raději si vyjděte do společnosti. Podle vědců nakonec není až tak významné, jak jste se svou sociální sítí spokojeni – hlavní je, že jste v ní aktivní.

Vybudovat mozek odolný Alzheimerovi podle Lisy Genovy znamená „naučit se italsky, poznávat nové přátele, číst knihu, nebo poslouchat skvělou TED přednášku“. A co když vás oproti veškerému úsilí v pokročilém věku Alzheimerova nemoc postihne? Nepřestávejte žít, užijte si každý den, máte stále spoustu času. Neztratíte svou emocionální paměť, takže si stále budete užívat věci, jako jsou radost a láska. Možná nebudete vědět, co vám člověk v místnosti řekl před 5 minutami, ale budete vědět, jaký ve vás vyvolal pocit. A konečně, člověk je daleko více než jen to, na co si umí vzpomenout.

Zdroje:

https://www.ted.com/talks/lisa_genova_what_you_can_do_to_prevent_alzheimer_s

https://www.ted.com/talks/wendy_suzuki_the_brain_changing_benefits_of_exercise

http://www.pnas.org/content/early/2018/03/29/1721694115

https://academic.oup.com/gerontologist/article/37/2/150/616995

https://www.alzheimers.net/1-09-17-what-nuns-are-teaching-us-about-alzheimers/

https://www.nih.gov/news-events/nih-research-matters/how-sleep-clears-brain

http://www.jamda.com/article/S1525-8610%2815%2900435-1/abstract

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/28092015

https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(17)31363-6/fulltext?elsca1=etoc&code=lancet-site

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S156816371500046X?via%3Dihub

Cesta k psychické odolnosti

Jak se lidé vyrovnávají s těžkými událostmi, které mění jejich životy? Smrt blízké osoby, ztráta práce, zdravotní problémy či traumatické události: mnozí lidé za takových okolností reagují silnými emocemi a pocitem nejistoty. Navzdory tomu se obvykle dokážeme přizpůsobit životním změnám a stresujícím podmínkám. Umožňuje nám to psychická odolnost (odborně rezilience), která je protipólem zranitelnosti. Psychická odolnost není vlastnost, kterou někdo má, nebo nemá – jsou to spíš myšlenky a činy, které se může naučit kdokoli.

Co způsobuje psychickou odolnost

Mnohé studie ukazují, že základním stavebním kamenem odolnosti jsou podporující vztahy v rodině i mimo ni. Laskavé vztahy při střetu s nepříznivou událostí fungují jako nárazník – dokáží člověka povzbudit a ujistit. K odolnosti přispívají i jiné faktory, například schopnost plánovat a řešit problémy, pozitivní sebeobraz a důvěra ve vlastní schopnosti, komunikační zručnosti, či zvládání silných emocí a impulzů. To vše je možné budovat a rozvíjet, například pomocí následujících kroků. Různí lidé však využívají různé strategie.

1) Věnujte pozornost lidem

Dobré vztahy s blízkou rodinou, přáteli a okolím jsou důležité. Přijímání pomoci a podpory od těch, kterým na vás záleží a kteří vás vyslyší, posiluje odolnost. Na druhou stranu poskytování pomoci, aktivita v komunitě či dobrovolnických skupinách též prospívá zdraví a spokojnosti pomáhajícího.

2) Pokuste se kontrolovat to, co můžete

Vyhněte se pohledu na životní krize jako na nezdolatelné problémy. Nemůžete změnit fakt, že se stresující událost stala, můžete však ovlivnit, jak si situaci vyložíte a jak na ni zareagujete. Zkuste si představit, jak se okolnosti změní za pár měsíců. Všimněte si jakýchkoli malých způsobů, které vám pomohou cítit se o trochu lépe ve vyrovnávání se se silným stresem.

3) Přijměte změnu jako součást života

Nové okolnosti někdy vyžadují, abychom změnili způsob života, cíle či hodnoty. Přijetí okolností, které není možné změnit, vám může pomoci soustředit se na ty, které se změnit dají.

4) Naplánujte si realistické cíle

Dělejte pravidelně i malé věci, které vám umožní přiblížit se k vašim cílům. Namísto soustředění na výzvy, které se zdají nedosažitelné, se můžete zeptat: „Co je jedna věc, kterou můžu udělat dnes, a pomůže mi posunout se k cíli?“

5) Rozhodujte se a konejte

Ve stresujících situacích máme někdy tendenci „zamrznout“, čekat, jestli se problém vyřeší sám, či jednoduše zmizne. Zkuste dělat rozhodnutí a aktivně vyvíjet kroky – pomůže vám to rychleji se odpoutat od nepříjemného životního období.

6) Hledejte možnosti, jak se naučit něco nového o sobě

Při vyrovnávání se se ztrátou či ohrožením může v sobě člověk často objevit nové stránky, priority a rozvinout se někam dál. Mnozí lidé, kteří zažili nějakou tragédii, mají dnes lepší vztahy, cítí se silnější, hodnotnější a vděčnější za svůj život.

7) Věřte svým schopnostem

Pozitivní sebeobraz, důvěra ve vlastní intuici a schopnost řešit problémy pomáhá budovat odolnost. Naopak pocity bezmocnosti, odevzdanosti či sebelítosti jsou spíše rizikem, že nepříjemnou situaci budeme řešit dlouho.

8) Udržte si odstup

I když čelíte bolestivým událostem, zkuste se na situaci podívat v širším kontextu a udržet si dlouhodobou perspektivu.

9) Zachovejte si naději

Optimizmus pomáhá v očekávání, že v budoucnosti se stanou i dobré věci. Zkuste si představovat to, co chcete, místo obav, strachu a pochybností.

10) Starejte se o sebe

Věnujte pozornost svým potřebám a pocitům. Plánujte si aktivity, které máte rádi a při kterých si odpočinete. Zkuste pravidelně cvičit. Starostlivost o tělo i psychickou pohodu pomáhá čelit stresorům. Když se naopak člověk dlouhodobě přetěžuje a zanedbává, bude v případě nepříznivé události velmi zranitelný.

Někteří lidé používají i jiné metody budování odolnosti: například si zapisují nejhlubší myšlenky a pocity související s traumatickou událostí, praktikují meditace a různá spirituální cvičení nebo chodí do kostela. Klíčem je najít strategie, které pomohou posilnit psychickou odolnost a tak čelit nepřízni osudu právě vám. Pomůckou může být i uvědomění, co vám pomohlo zvládnout stresující situaci naposledy.

Některé životní události jsou natolik intenzivní, že vás absolutně vyřadí z běžného fungování. Je proto důležité zdůraznit, že je normální zareagovat na nenormální situaci nenormálně. Znakem psychické odolnosti a síly je též připuštění, že nemám dost sil krizi zvládnout a vyhledat pomoc okolí či odborníků. Když si představíte život jako sjíždění divoké řeky, je normální, že kromě klidných vod vás čekají i peřeje, podvodní proudy a krokodýli. Čím silnější je ale váš člun, tím spíš dokážete z nástrah vyváznout.

Zdroj:

American Psychological Association: The road to resilience. www.apa.org/helpcenter/road-resilience.aspx

Přečtěte si náš blog