Přečtěte si náš blog

Využíváme jenom 10% kapacity mozku?

Žádný vědecký objev moderní psychologie nedává za pravdu rozšířenému mýtu, podle kterého „průměrný člověk využívá jenom 10% kapacity svého mozku.“ Jak je ale možné, že je tak rozšířený?

Za nejpravděpodobnější kořeny tohoto omylu je považován výrok jednoho z prvních psychologů - Williama Jamese, který se ve svém díle Energie lidí vyjádřil, že lidé za život rozvinou jenom 10% jejich skrytých mentálních schopností. Odkazoval tím na vágní, blíže nespecifikovaný pojem mentální energie. Za další možný zdroj omylu se považují pokusy slavného neurovědce Wildera Penfielda, který při elektrické stimulaci různých částí mozku zjistil, že stimulace některých oblastí nevede k žádným vnějším projevům. To byly ale neurovědy 30let a dnes už víme, že každá buňka v mozku plní spolu s ostatními určitou funkci. Myslím, že dalším možným zdrojem podpory pro mýtus se stal objev gliových buněk, které vedle neuronů tvoří asi 85% objemu mozku. Donedávna se jejich funkce podceňovala a mělo se za to, že pouze drží mozek pohromadě (odsuď jejich jméno – glia = latinsky lepidlo) a jsou odpovědné za jeho zásobení živinami a kyslíkem. Opak je ale pravdou a proto zase nemůžeme dát 10 procentnímu mýtu za pravdu.

Pokud jste doteď mýtus pokládali za pravdivý, nemusíte se cítit špatně, ukazuje se, že zhruba polovina učitelů v Nizozemí i Anglii mu také věří.

Jakkoliv mýtus vznikl a byl podporován, nic z toho, co dnes o mozku víme, nám nedovoluje uvažovat o jeho opodstatněnosti. Dokonce, i když oddychujeme nebo spíme, jsou některé části mozku téměř stejně aktivní jako přes den. Také u závažných poškození mozku (po mozkových příhodách nebo úrazech), kdy odumírá nebo je poškozeno méně než několik procent buněk mozku, je omezení funkčnosti nervové soustavy rozsáhlé a výrazně ovlivňuje život člověka. Kdybychom 90% mozku nepotřebovali, jakékoliv jeho poškození by se obešlo bez tak závažných následků.

Jak by mohl pod tlakem evoluce přežít organizmus, kterému mozek funguje jenom na deset procent a spotřebuje nato pětinu energie celého organizmu?

Abychom se vrátili zpátky k Williamu Jamesovi, domnívám se, že jeho odkaz je poněkud subtilnější. Každý z nás by dokázal zaběhnout půlmaraton, nebo si zapamatovat hlavní města všech států země. Ale potenciál jako takový nestačí a pro rozvinutí všech našich možností je zapotřebí vůle a práce. A možná těch 10% je naším potenciálem – v energii našich svalů, kapacity plic, kapacity paměti – a naše snažení představuje zbylých 90% cesty k úspěchu.

9 důvodů, proč je golf dobrý pro váš mozek

Golf. Pro některé skvělý způsob trávení volného času, pro jiné zbytečná snobárna. Ať už ale máte na golf jako sport názor jakýkoliv, jedno mu upřít nelze - pomáhá vašemu mozku. Nutí vás k maximálnímu klidu a koncentraci, zrychluje krevní oběh, rozvíjí představivost a prostorovou orientaci. Vybrali jsme pro vás 9 důvodů, proč je dobré si občas zajít na golf.

1. Zrychluje krevní oběh

Ať už vaše tělo vykonává jakýkoliv pohyb, vždy to vede ke zrychlení krevního oběhu v mozku. Při golfu se pohybujete prakticky neustále - zejména pokud nepoužíváte vozík a celé hřiště chodíte pěšky. Hraním golfu stimulujete svůj mozek a dodáváte svému tělu novou energii.

2. Zlepšuje představivost

Nemusíte být hnedka Tiger Woods - i začínající golfista ještě předtím, než odpálí míček, přemýšlí. Jakou hůl si vzít, jak se k míčku postavit, jaký fouká vítr a jaký směr by měl míček po odpalu nabrat. Celý tento proces nutí váš mozek kreativně přemýšlet a rozvíjí vaši představivost.

3. Začleňuje do společnosti

Výzkum Michiganské univerzity z roku 2008 prokazuje, že hraní golfu a s ním spojené klábosení s ostatními hráči stimuluje kognitivní funkce mozku. Ať už na golf chodíte kvůli obchodním partnerům nebo s partičkou přátel z dětství - vždy mezi sebou utužujete sociální vazby a podporujete svůj mozek. Rozhodně tedy při hraní golfu mluvte s ostatními. Čím více, tím lépe.

4. Podporuje prostorovou orientaci

Správný hráč golfu neupírá svůj zrak na míček pouze předtím, než jej odpálí. Bedlivě ho totiž sleduje také za letu a dívá se, kam přesně míček dopadl. Tím získává lepší odhad vzdálenosti a podporuje svoji prostorovou orientaci.

5. Zvyšuje sebedůvěru

Krátce před úderem obvykle věříte, že jste všechno připravili správně a míček po odpalu zamíří přesně tam, kam jste si naplánovali. Dobře trefený úder vás o tom ujistí, což zvyšuje vaši sebedůvěru. O to víc, pokud jste na golfu s lidmi, na které chcete zapůsobit.

6. Zlepšuje koordinaci

I když to tak na první pohled nemusí vypadat, správné provedení golfového úderu je docela věda. Musíte se k míčku určitým způsobem postavit a poté si do správné polohy „naštelovat“ svoje nohy, záda, ruce ramena, předloktí i prsty - hlavně ze začátku je to horší jak maturita. Správné držení těla a provedení úderu klade vysoké nároky na koordinaci - a za tu je znovu odpovědný mozek.

7. Stimuluje koncentraci

Není moc sportů, u kterých byste se při zahrání míčku museli soustředit tolik, jako u golfu. Při úderu ze své mysli vytěsňujete veškeré rušivé vlivy z okolí a soustředíte se jen na to, abyste úder správně trefili. Pro trénink koncentrace naprosto ideální.

8. Nutí strategicky přemýšlet

Máte míček postavený na odpališti a chcete, aby co nejdříve skončil v jamce. Vymyslet, jak ho tam na co nejméně úderů dostat, je v podstatě vytváření strategie. Ve své hlavě otevíráte pomyslnou učebnici geometrie a k tomu uvažujete své schopnosti či okolní podmínky. Váš mozek zkrátka jede na plné obrátky.

9. Posiluje sebevědomí

Opakované studie prokázaly, že lidé s nižším sebevědomím mívají obvykle také nižší výkon mozku. Pokus si jdete zahrát golf a trefíte alespoň jeden dobrý úder, dostanete míček do jamky na nízký počet pokusů nebo jakkoliv jinak sami sobě dokážete, že jste dobří, je to pro váš mozek příjemná vzpruha. Dodá vám pocit vítěze. A to se počítá.

Takže až budete příště přemýšlet, jak strávíte slunečné nedělní odpoledne, vyrazte s přáteli na golf. Skvěle se pobavíte, utužíte vzájemné přátelství a navíc procvičíte svůj mozek. Co víc chtít.

5 věcí, které byste měli vědět o svém mozku

Lidský mozek. Impozantní, složitý a tajuplný orgán. I ten největší hlupák pod sluncem nosí ve své hlavě malý zázrak, který po dlouhá staletí fascinuje vědce i laické nadšence po celém světě. Ačkoliv o mozku ani zdaleka nevíme vše a neustále se o něm dozvídáme něco nového, těchto pět věcí je jistých - a měli byste je znát.

1. Ve své hlavě nosíme miliardy neuronů

Obecně se má za to, že v mozku člověka najdeme odhadem 100 miliard neuronů. Podle posledních průzkumů je to o něco méně - asi 86 miliard neuronů. K tomu ale přičtěte dalších 85 miliard ostatních buněk! Je to právě vysoký počet buněk, který nás odlišuje od ostatních živočišných druhů na této planetě a který z nás dělá nejvyspělejší stvoření, jež Země v celé svojí historii pamatuje.

2. Náš mozek je plastický

Ne, není vyroben z plastu. Plasticitou mozku rozumíme jeho schopnost se formovat a měnit na základě získaných zkušeností. Pokaždé, když se dozvíte nějakou novou informaci, zažijete jakoukoliv emoci nebo si třeba vezmete drogu, změníte tím uspořádání ve svém mozku. Vytvoříte, oslabíte nebo zcela pozměníte spojení mezi jednotlivými neurony, což následně ovlivní vaše budoucí chování. Jednoduše změníte svůj mozek.

3. Některé psychiatrické či neurologické poruchy se dědí. Ale lze jim předejít

Nikde není psáno, že zdědíte depresivní sklony svojí babičky nebo chorobnou podezíravost svého tatínka. Ale pokud někdo z vaší rodiny podobnou chorobou trpí, existuje zvýšené riziko, že vás potká taky. A to zejména v případě, že se hodně stresujete a celkově žijete v nezdravém prostředí.

Máme pro vás ale dobrou zprávu - lze tomu předejít. Stačí o zvýšeném riziku dané choroby předem vědět - a udělat všechno pro to, abyste jejímu rozvinutí zabránili.

4. V průběhu života si vytváříme nové neurony

I mozek dospělého člověka dokáže vytvářet nové neurony a tyto zařadit do existující neuronové sítě. „Nové neurony“ dokonce zastávají funkci kmenových buněk a pomáhají tak s léčbou různých neurodegenerativních onemocnění. Jsme díky nim sami sobě lékařem.

5. Frekvenci vytváření nových neuronů můžeme ovlivnit

Opravdu. Pravidelným tréninkem mozku nastartujeme tzv. neurogenezi, tedy proces vytváření nových neuronů. Čím víc cvičíme a trénujeme, tím více neuronů vytváříme. Naopak např. konzumace alkoholu neurogenezi zpomaluje.

Sečteno a podtrženo - náš mozek je úžasný a my navíc máme tu možnost ho zlepšovat. Vyhýbejme se alkoholu či stresovým situacím, naopak pravidelně trénujme, učme se, vzdělávejme se. Výsledky na sebe nenechají čekat.

Mozek a pohyb

Současný způsob života podporuje pohybovou pasivitu. Mnoho zaměstnání nás na 8 a více hodin upoutá za psací stůl. Auto nás doveze, kam potřebujeme. Chodíme minimálně. Mnohdy ani nemáme čas kvůli veškeré té práci se pořádně protáhnout a zacvičit si.

Přitom je to tak důležité. Pohyb se spojuje s fyzickou a duševní svěžestí. Nejpřirozenějším a nejzdravějším pohybem je chůze. Tvrzení, že i při chůzi se posilují svaly, se nám může zdát úsměvné. Ale vezměte v úvahu, jak dlouho trvá dítěti, než si vybuduje od narození takovou svalovou hmotu, aby mohlo samostatně sedět, potom klečet a nakonec se postavit a udělat první krůček. K tomu je potřeba postupný vývoj a posilování specifických svalových skupin. Od narození k prvnímu kroku to lidskému mláděti trvá průměrně něco málo víc než jeden rok. Od té doby, ovšem, posiluje svou svalovou soustavu kontinuálně až do dospělosti. Pouze dojde-li k úrazu, jenž nás upoutá dlouhodobě na lůžko, svaly atrofují a my potom na rehabilitaci poznáváme, jak obtížné je svalovou hmotu znovu vybudovat.

Je známo, že pravidelný a přiměřený pohyb posiluje nejen svaly, ale má také blahodárné účinky na srdce, oběhovou soustavu a v neposlední řadě i mozek.

Pocit pevnosti a obratnosti našeho těla nám zvyšuje pocit sebedůvěry a sebevědomí. Kromě toho pohyb pomáhá odbourávat stresové hormony. Pohyb zaměstnává jiné mozkové okruhy.

Co se děje s mozkem při fyzické námaze? Mozek je při fyzické námaze především více prokrvován a okysličován. To vede ke zvýšení bystrosti a pozornosti. A kromě toho také k obnově a vzniku nových nervových buněk. Díky tomu se zlepšuje paměť a učení se novým věcem. Známý je také fakt, že během fyzické námahy jsou produkovány látky zvané endorfiny, zvané také hormonoy štěstí. Endorfiny pro svou podobnost s účinky morfinu, „endogení morfin“, tedy vnitřní, produkovaný vlastním tělem. Váží se na opioidní receptory a tím blokují přenos signálů bolesti. Uklidňují a vyvolávají pocity euforie. Pomáhají tak překonat zátěž.

Při pohybu mozek uvolňuje také další látky, například dopamin či serotonin. Dopamin je produkován v centru, které souvisí s odměňováním, libých pocitů a smíchu. Serotonin je znám jako neurotransmiter dobré nálady, protože jeho hladina má vliv na to, jak se cítíme. Nízké hladiny serotoninu mohou způsobit pocity smutku a úzkosti.

" Ti, kteří nemají čas na cvičení, si budou muset dřív nebo později najít čas na nemoc. "

– Edward Stanley